Vzestup hladiny moří o více než dva metry je do roku 2100 nepravděpodobný

Takové významnější zvýšení hladiny světových moří by podle nich muselo být způsobeno rychlejším táním ledovců v Grónsku nebo Antarktidě.

Americký tým však ve svém článku pro časopis Science usuzuje, že pro vzestup hladiny moří o dva metry by pevninské ledovce musely mizet rychlostí, která je nepravděpodobná.

Ovšem i podstatně menší zvýšení hladiny by podle nich mohlo mnohým způsobit výrazné problémy.

"Dokonce i zvýšení úrovně moří v tomto století o pouhých 20 centimetrů bude mít poměrně dramatické důsledky," tvrdí Shad O'Neel z USGS.
 
"Naše práce nechce žádným způsobem podkopat vážnost problémů spojených se změnou klimatu a zvýšení hladiny světových moří je něco s čím musíme počítat," řekl zpravodajskému serveru BBC News.

Vliv tání pevninského ledu je nejasný

Mezní odhady následků změn klimatu publikoval v loňském roce Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Podle jeho údajů se možné zvýšení hladiny světových moří do konce tohoto století bude pohybovat mezi 28 až 43 centimetry, i když IPCC hovoří i o katastrofickém scénáři, kdy by hladina vzrostla o 59 centimetrů.

Současný nárůst hladiny světových moří je asi o 3 mm ročně.

IPCC ale do svých odhadů nezahrnula ledový příkrov Grónska a Antarktidy a jeho případné rychlejší tání. Ledové masy v těchto končinách by v případě, že by úplně roztály, zvedly hladinu moří asi o 70 metrů.

Zatím však tají především zdejší  ledovce. Vědci vědí, že mnoho z nich své tání v posledních letech zrychlilo, některé docela výrazně. Například ledovec Jakobshavn v Grónsku v posledních šesti letech zdvojnásobil svou rychlost tání na asi 12 km ročně.

Procesům, které to způsobují, ale zatím příliš nerozumíme, a tak IPCC dospěl k závěru, že na základě těchto údajů lze jen těžko vytvářet prognózy o tom,  s jakou rychlostí by mohly tyto ledovce tát.

Jednotliví vědci ale tak zdrženliví nejsou. Tým, který stojí za zde uváděným výzkumem se podíval na to, co víme o ledovcích v Antarktidě a Grónsku, o rychlostech jejich tání a faktorech, které by tání mohly urychlit.

"Opravdu nevíme, s jakou maximální rychlostí by mohly tát," říká dr. O'Neel, "ale můžeme sledovat, co se děje dnes a ptát se, co by se stalo, kdyby se všechny ledovce chovaly jako Jakobshavn.'

"Ten tál několik posledních let sice docela rychle, ale nedochází u něj k dalšímu zvýšení rychlosti tání. Pokud jde o další ledovce, Helheim měl krátkou periodu, kdy tál o 14 km ročně, Columbia devět nebo deset km za rok. Zdá se, že tedy ledovce v regionu tají v průměru rychlostí kolem 10 km za rok,“ tvrdí O'Neel.

Proto, aby vzestup hladiny světových moří dosáhl do roku 2100 dva metry by ale musely všechny grónské ledovce zvýšit rychlost svého tání na 27 km za rok a pokračovat tímto tempem až do konce století.

Antarktida je jiná

Antarktida je dost odlišná. Pevninský ledový příkrov v západní Antarktidě spočívá na skálách, které jsou většinou pod úrovní mořské hladiny, což znamená, že ohřívající se moře by mohlo urychlit tání ledu. Nové analýzy ale také předpokládají, že je velmi nepravděpodobné, že by výsledkem  bylo katastrofální tání během tohoto století.

David Vaughan z British Antarctic Survey věří, že čísla amerického týmu jsou správná.

"Jde o to, že cokoliv se stane v tomto století, může vycházet jen ze současného stavu a současné rychlosti zvyšování hladiny moří. To limituje vzestup hladiny světových moří, který by mohl v tomto století nastat," řekl Vaughan.

"Ale když se podíváte dál než do roku 2100 a mnoho vlád včetně Nizozemska a Británie, které přemýšlejí o infrastruktuře, která vydrží více než sto let, tak činí, pak další století vypadá poměrně děsivě,“ dodal. 

• Diskuse
• Celkem 17 příspěvků