Léčba pomocí zárodečných kmenových buněk vyvolala u pacienta rakovinu

Chlapec, kterému je nyní 17, trpí vzácnou chorobou ataxia telangiectasia (AT), degenerativním onemocněním zasahujícím do části mozku, která ovládá pohyb a řeč. Nemoc je způsobena defektem na genu ATM, nacházejícím se na chromozomu 11. AT pacienti se obvykle nedožijí ani dvacítky.

Izraelský chlapec, jehož totožnost je neznámá, byl odvezen na experimentální léčbu do Ruska. První nervové kmenové buňky, odebrané z plodů, byly  do jeho mozku a míchy vstříknuty, když mu bylo devět, a další injekce obdržel v 10 a 12 letech.

Když mu bylo třináct, zhoršil se jeho zdravotní stav a musel začít užívat invalidní vozík. Začal si také stěžovat na bolesti hlavy. Testy ukázaly dva výrůstky, jeden tlačil na jeho střední mozek a druhý na míchu. Oba nádory byly odstraněny v roce 2006 a zdravotní stav hocha se od té doby nezměnil.

Vědci z Telavivské univerzity, kteří chtěli určit původ jeho rakovinného onemocnění, strávili od té doby v laboratoři opravdu mnoho času. Závěry jejich výzkumu byly právě zveřejněny v odborném časopise PLoS Medicine. Tým zjistil, že nádor nemohl být vyvolán organismem hocha, protože ten má v DNA obsaženy dva defektní geny, které způsobují již zmíněnou chorobu AT, zatímco DNA z nádorové buňky obsahovala pouze běžné verze příslušných genů.

Studiu podrobili nádor, který byl odstraněn z míchy, nemohli testovat druhý, který rostl v mozku. Přesto se domnívají, že byl vyvolán také injektovanou tkání.

Výzkumníci si myslí, že buňky odvozené z darovaných buněk mohly právě u tohoto pacienta vyvolat nádory, protože lidé s chorobou ataxií telangiectasia mají často oslabený imunitní systém. Kromě toho vůbec není jasné, zda terapie pomocí kmenových buněk pomohla zlepšit stav jeho geneticky podmíněné nemoci. 

Případ vyvolává řadu etických otázek. I když je terapie pomocí kmenových buněk slibná, vědci již dlouho varují, že se musejí naučit injektované kmenové buňky ovládat tak, aby nerostly, pokud to není vhodné.

Protože byl imunitní systém pacienta narušen, není zatím jasné, zda je zvýšené riziko vzniku rakoviny specifické pouze pro pacienty s potlačeným imunitním systémem, jako třeba u zmíněného pacienta v Moskvě, nebo hrozí nebezpečí při transplantaci nervových kmenových buněk obecně, říká Uri Tabori, dětský hematolog a onkolog.

"Je to varovný příběh pro výzkum, který v současné době probíhá v USA i jinde ve světě," dodává Arnold Kriegstein, americký vědec zabývající se výzkumem kmenových buněk.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 9 příspěvků