Ledový most v Antarktidě popraskal a hrozí jeho rozlomení

Vědci tvrdí, že popraskání mostu zřejmě znamená,  že je i Wilkinsův ledový šelf na pokraji svého rozpadu a představuje tak další důkaz o rychlých teplotních změnách v regionu.

Wilkinsův šelf se nachází na západní straně poloostrova vystupujícího z Antarktidy směrem k Jižní Americe. Šelf se zmenšuje už od devadesátých let minulého století.

Výzkumníci považují ledový most za důležitou bariéru, která drží zbytek šelfu na místě. Jeho případné rozlomení umožní volnější pohyb ledu mezi ostrovy Charcot a Latady a směrem do otevřeného oceánu.

To, že se v mostu začaly minulý týden objevovat praskliny, ukázaly satelitní snímky Evropské vesmírné agentury (ESA). Na západní straně poloostrova byly také zpozorovány v moři plovoucí nově vzniklé kry.

Glaciolog profesor David Vaughan z Britského antarktického průzkumu umístil na ledový most GPS zařízení, aby mohl sledovat jeho případný pohyb.
 
Říká, že úplné zhroucení mostu je pouze otázkou několika týdnů a velká část ledového šelfu bude pravděpodobně následovat.

"Víme, že Wilkinsův ledový šelf byl ve třicátých letech velmi stabilní a začal ustupovat teprve v devadesátých letech. Ale předpokládáme, že byl velmi stabilní i v časech dlouho předtím," řekl Vaughan BBC News.

"Skutečnost, že ustupuje a nyní ztratil své propojení s jedním z  ostrovů, je opravdu silné znamení, že oteplování v Antarktidě má vliv na další ledový šelf."

Ačkoliv jeho rozbití nebude mít žádný přímý vliv na výšku mořské hladiny, protože se jedná o plovoucí led, rostou obavy z dopadu klimatických změn v této části Antarktidy.

Během posledních 50 let byl totiž poloostrov jedním z nejrychleji se oteplujících míst na planetě. Mnoho z jeho šelfů se v této době změnšilo a šest z nich zcela zaniklo (Prince Gustav Channel, Larsen Inlet, Larsen A, Larsen B, Wordie, Muller a Jones Ice Shelf).

Výzkumy ukazují, že když ledové šelfy roztály, zrychlil se pohyb ledovců a pozemského ledového příkrovu směrem k oceánu. Je to právě tento led, které může zvýšit hladinu moří, ale o kolik, to je stále předmětem probíhajících vědeckých diskusí.

Tyto zrychlující se účinky globálního oteplení na stav ledu v Antarktidě nebyly zahrnuty do čísel, které Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) použil, když dělal poslední odhady pravděpodobného budoucího zvýšení hladiny světových moří. Odhad dynamiky tohoto procesu z roku 2007 nebyl právě přesný.

• Diskuse
• Celkem 11 příspěvků