Archeologové řeší, jak se "mladý" pravěký hrnec dostal do mnohem staršího dolu z doby kamenné

Zajímavé tedy není, že by byl věk hrnce příliš vysoký, ale naopak - příliš nízký. "Nález pochází z doby bronzové a svědčí o tom, že důl se tehdy stále využíval. Přitom se v něm těžila hornina k výrobě nástrojů, které se využívaly o několik tisíciletí dříve," vysvětluje Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos, jenž tamní práce řídí.

Hrnec patřil zemědělcům z takzvané únětické kultury. Tento lid však měl již pramálo společného s lovci z doby kamenné, kteří důl u Moravského Krumlova hloubili někdy kolem roku osm tisíc před Kristem.

Proč ovšem zemědělci těžili tuny horniny, pro niž neměli žádné praktické využití? "Šlo nejspíš o způsob, jak se spojit se svými předky, kteří žili na těch místech mnoho generací před nimi. Od dolování si slibovali, že nějak načerpají jejich moudrost a energii. Tu horninu samotnou ale skoro vůbec nepotřebovali a nechávali ji na místě," tvrdí Oliva.

Pravěký důl u Moravského Krumlova je považován za jeden z nejstarších v Evropě. Kromě stáří a "neekonomického provozu" u archeologů vyvolává údiv i svou hloubkou, jež místy dosahuje až osmi metrů. "V době kamenné neměli lidé pochopitelně žádné železné nástroje, takže důl hloubili pomocí dřevěných holí. Je to fantastické, když si uvědomíme, jak je zde podloží tvrdé. I my tu máme problém kopat s moderními krumpáči," dodává Martin Oliva.

V dole u Moravského Krumlova archeologové kopou již 17 let. Kromě střepů a úlomků různých nástrojů nalezli tady před lety také kostry žen z pozdní doby kamenné. Většina exponátů je vystavena v prostorách Moravského zemského muzea.

• Diskuse
• Celkem 19 příspěvků