Zkoumám moře v lidském těle, říká vědec oceněný Akademickou prémií

Pavel Jungwirth, jeden z dvojice vědců oceněných tento týden Akademickou prémií, kterou uděluje Akademie věd ČR, se zabývá působením solí v lidském těle. Říká, že vlastně zkoumá moře v člověku.

ČTK
Agentura

Čtěte více o: věda a výzkum | ocenění

reklama

Praemium Academiae

Poprvé byla udělena v roce 2007. Je to výběrová finanční podpora vynikajícím vědcům z Akademie věd ČR. Jejím smyslem je podpořit osobnosti, jež realizují výzkum na špičkové mezinárodní úrovni, a vytvořit jim takové podmínky, aby se mohly naplno věnovat vědě.

Jungwirth je vedoucím výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a externě působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou více než 180 publikací v prestižních mezinárodních časopisech a je jedním z nejcitovanějších českých vědců.

Již více než 10 let se Jungwirth se svými kolegy snaží pochopit chování iontů v různých slaných roztocích. Protože největší zásobárnou soli na Zemi je moře, začali vědci studiem malých kapiček mořské vody, které vznikají při lámání vln. Asi před pěti lety prý Jungwirthovi konečně došlo, že v Česku moře nikdy nebude, a tak se rozhodl hledat slanou vodu v lidském těle.

Se svým týmem navázal na práci pražského profesora Franze Hofmeistera, který v roce 1888 uspořádal soli podle jejich schopností vysolovat bílkoviny do dnes po něm pojmenované stupnice. Donedávna prý ale vědci netušili, proč různé soli interagují s bílkovinami různým způsobem, a proto také různě ovlivňují rozličné životní pochody.

"Není totiž jedno, zda budete solit polévku chloridem sodným, nebo chloridem draselným," uvedl. Mezi chemiky se proto hovoří o takzvané hofmeisterovské renesanci. "Věřím, že jednou budu s trochou nadsázky schopen říci nejen to, čím solit polévku, ale i proč," říká Jungwirth.

Pavel Jungwirth: Vědce bych dřív lákal k návratu, teď nevím - čtěte ZDE

Proč pracují čeští vědci v cizině? - čtěte ZDE

Vědci používají podle Jungwirtha molekulové simulace na počítači. Při nich dokážou fotografovat pohyb jednotlivých atomů na miliontinu miliardy sekundy. "Do počítače zadáme parametry iontů soli, vody a bílkovin a necháme pak sofistikovaný program rozhodnout, jak se bude systém vyvíjet v čase a jaké interakce budou převažovat," řekl. Výhodou je bezprecedentní časové a prostorové rozlišení, nevýhodou naopak to, že to, co vědci na obrazovce vidí, není skutečnost, ale virtuální realita.

Akademická cena je podle Jungwirtha příjemná, protože nyní šest let nebude muset psát granty a budu mít peníze na výzkum. "Představuju si, že najmu nové skvělé lidi. Budu se dívat v cizině na konferencích, koho bych si mohl přivést do Prahy, koupíme si lepší počítače. Ale jinak si myslím, že budeme žít jako předtím," hovořil o svých plánech.

Autoři: ČTK