Na Mars! Ale jak? Vědci v Praze hledají cesty na rudou planetu

Oficiálním cílem americké astronautiky je cesta na Mars.

Čím tam chcete letět? To byla první otázka, kterou na pondělním zasedání Mezinárodního astronautického kongresu IAC 2010 v Praze dostal šéf americké kosmické agentury NASA a bývalý astronaut Charles Bolden.

Jistě ji čekal, stejně jako snad všichni účastníci kongresu. Protimluv mezi vyhlášenými cíli kosmické politiky prezidenta Baracka Obamy a zastavením vývoje kosmického dopravního systému Constellation, který měl Američany na rudou planetu dopravit, patří totiž k největším záhadám dnešní astronautiky.

Charles Bolden - o němž organizátoři kongresu předem sdělili, že v Praze nebude dávat žádné rozhovory - však do žádných technických podrobností nezabředal. Odmítl, že NASA udělala krok zpět a konstatoval, že před letem na Mars je třeba vyřešit řadu složitých problémů, od ochrany astronautů před radioaktivitou až po sestrojení rychlejšího pohonu. „Jistě půjdeme na Mars i na Měsíc,“ řekl, ale opět neodpověděl na otázku čím, jak a kdy.

O to zajímavější bylo prohlášení šéfa ruské kosmické agentury Roskosmos Anatolije Perminova, podle něhož Rusové mají v úmyslu vyvinout nukleární motor pro pilotované meziplanetární výpravy a připomněl simulované výpravy na Mars, které v Moskvě probíhají. Současně ale popřel, že by Rusko chtělo s Američany závodit o dosažení rudé planety.

Pastva pro oči

V pondělí byla pro účastníky kongresu otevřena výstava kosmické techniky a projektů, kde má své expozice několik desítek firem a organizací. K nejzajímavějším patří stánek ESA s modely raketových nosičů, automatické kosmické lodi ATV nebo roveru určeného pro výzkum Marsu. V

 japonské expozici je k vidění působivý model 1:1 sondy Hayabusa, která nedávno přivezla vzorky z asteroidu Itokawa a je největší chloubou kosmické agentury JAXA. Výstava bude v pátek na jeden den zdarma otevřena pro veřejnost, školy mohou prostřednictvím České kosmické kanceláře domluvit návštěvu i během kongresu.

Dnes budou experti probírat budoucnost satelitních navigačních systémů. Kromě toho již proběhla řada jednání technických sekcí týkajících se například biologických otázek pobytu ve vesmíru, výzkumu Měsíce a planet, kosmických pohonů, systémů pro podporu života na palubě kosmických lodí a stanic, dálkového výzkumu Země a jiných.

Češi a výzkum vesmíru

Na kongresu je nyní asi 2800 účastníků z přibližně 70 zemí, má tu zaznít okolo 1600 referátů. Akce skončí v pátek, kdy vědci budou hodnotit podíl České republiky na kosmických programech a výzkumu vesmíru. Praha tuto akci poprvé hostila roku 1977 ještě v letech studené války. Podruhé se o tuto akci začala ucházet roku 2006, tehdy však ještě zvítězil Daejin v Jižní Koreji. Úspěšnější byla až kandidatura podaná následujícího roku, kdy jediným protikandidátem bylo Tunisko.

„Tato událost je pro Českou republiku i jistým oceněním toho, co v kosmickém výzkumu dokázala,“ řekl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Česko je od roku 2008 členem ESA. Podílí se například na kalibraci spektrometru pro sondu Bepi Colombo mířící k Merkuru či na vyhodnocování vědeckých dat z orbitálního rentgenového teleskopu XMM Newton.

• Diskuse
• Celkem 36 příspěvků