Soukromníci raketoplány nenahradí

reklama

Nedávný let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) byl jednou z posledních pilotovaných misí americké astronautiky. Ta úplně poslední se nejspíš uskuteční někdy na přelomu letošního a příštího roku - a co bude dál, zatím nikdo přesně neví. Když nedávno americký prezident Barack Obama zrušil program vývoje a letů kosmické lodi Orion, bylo už do něj vloženo 9 miliard dolarů. Další 2,5 miliardy bude stát jeho ukončení. Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost?

Spaceship létá nízko

Pod pojmem "soukromá kosmická loď" si většina lidí vybaví stroj SpaceShipOne. Jeho konstruktér Burt Rutan jej dokázal vyvinout a postavit za neuvěřitelných 25 milionů dolarů od soukromých sponzorů a loď roku 2004 opravdu dosáhla hranice kosmického prostoru. Na jejím základě staví Rutanova společnost Scaled Composites pro Richarda Bransona a jeho podnik Virgin Galactic flotilu vylepšených strojů SpaceShipTwo, které mají na hranice vesmíru začít vynášet turisty někdy na přelomu let 2011 a 2012.

SpaceShipTwo však americké pilotované astronautice nepomůže, protože nedokáže dosáhnout orbitální dráhy. Létá pouze po takzvané suborbitální dráze s maximální výškou okolo 100 km, což znamená, že ve vesmíru vydrží jen několik málo minut. Přitom mezinárodní orbitální stanice ISS obíhá Zemi až ve výšce okolo 350 km.

Virgin Galactic ale představil i vizi skutečné kosmické lodi nazvané SpaceShipThree. Ta už by měla být schopná se spojovat s ISS. Její financování i harmonogram vývoje ale jsou nejasné.

Sokol už stojí na rampě

Patrně nejblíž k realizaci má projekt kosmické lodi Dragon a její nosné rakety Falcon 9 firmy SpaceX. Ta se už několik let pokouší za pomoci výhradně soukromých prostředků stavět levnou raketu Falcon 1 pro komerční vynášení satelitů. Nenechala se odradit ani neúspěchy - a dnes už ji odborníci berou vážně. Tak vážně, že v srpnu 2006 získala kontrakt NASA v hodnotě 278 mil. dolarů na vývoj systému Dragon/Falcon 9. Nejde přitom o nic menšího než o skutečnou kosmickou loď a její nosnou raketu.

Kabina Dragon (Drak) by měla být schopná dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS až sedm astronautů nebo 2,5 tuny nákladu. Je mnohonásobně použitelná a ve srovnání s raketoplány levná. Jenže za málo peněz je i málo muziky: hmotnost nákladu v automatické verzi je téměř desetkrát menší, než může na ISS dopravit raketoplán a třikrát menší než evropská nepilotovaná loď ATV. A v pilotované verzi nabízí kabina tak málo prostoru, že se hodí jen pro co nejrychlejší dopravu mezi Zemí a stanicí. Nechybí ani názory, podle nichž je vhodná nanejvýš jako nouzový záchranný prostředek.

Přesto NASA systém Dragon/Falcon 9 vybrala pro zásobování ISS po ukončení provozu raketoplánů. SpaceX dostane 1,6 miliardy dolarů za minimálně 12 zásobovacích misí na stanici. Pokud jich bude víc, mohla by obdržet až 3,1 miliardy.

Vývoj systému Dragon/Falcon 9 mezitím úspěšně pokračuje. Space X otestovala jednotlivé části rakety a přepravila je na kosmodrom Cape Canaveral. Někdy během následujících tří měsíců by tam ze startovacího komplexu SLC-40 měla raketa poprvé vzlétnout.

Konec supervelmoci

Letos se mají uskutečnit tři testovací lety s kabinou Dragon. Poslední z nich by měl trvat 3 dny a dojde při něm ke spojení s ISS. Ovšem pouze v automatickém režimu. Úpravu a testování lodi pro lety s lidmi chtějí inženýři ze SpaceX zvládnout za další tři roky, přesný termín zahájení pilotovaného provozu se ale nikdo neodvažuje určit. Přitom odborníci mimo firmu jsou velmi skeptičtí ohledně bezpečnosti soukromých kosmických lodí a nosičů.

Na Měsíc už nepotřebujeme. Soustřeďte se na něco jiného, vzkazuje NASA Bílý dům - čtěte ZDE

NASA rozdělila soukromým firmám peníze na lety do vesmíru - čtěte ZDE

"Netvrdím, že není možné, aby taková raketa nebo loď získaly potřebné bezpečnostní certifikáty," řekl jeden z bývalých šéfů NASA Scott Pace. "Bude to ale velmi pomalý a dlouhý proces, během kterého je třeba si vyjasnit řadu věcí."

O tom, že ani největší optimisté nepovažují Dragon za plnohodnotnou náhradu raketoplánů, svědčí i prohlášení, které NASA vydala vzápětí po Obamově zrušení programu Orion. Kosmická agentura oznámila, že přidělila peníze několika soukromým firmám na vypracování studie podoby příští kosmické lodě. Příznačná je ovšem i částka, kterou na to uvolnila: 50 milionů dolarů. To je v měřítku kosmických programů suma téměř zanedbatelná.

Jisté je tedy zatím jen jedno: pokud budou chtít Američané dostat svého astronauta na ISS, jejíž stavbu z největší části financovali, budou k tomu muset od příštího roku použít ruskou kosmickou loď Sojuz. Rusové už si určili cenu letenky: 50 milionů dolarů za člověka. Prezident Obama tak jedním škrtem pera udělal z kosmické supervelmoci zemi třetího řádu. Zřejmě nadlouho, protože NASA propouští a vyškolení odborníci opouštějí kosmický průmysl. Jen na Floridě po odpískání programu Orion zaniklo 7000 pracovních míst - vesměs zastávaných vysoce kvalifikovanými lidmi. A nová místa v soukromých kosmických firmách zdaleka nevznikají tak rychle.

100

Sto kilometrů je maximální výška, ve které létá SpaceShipTwo. Přitom mezinárodní orbitální stanice obíhá Zemi až ve výšce okolo 300 kilometrů.

Kdo je kdo

Scaled Composites

Společnost pro vývoj a výrobu leteckých konstrukcí, která staví SpaceShipTwo, založil neortodoxní letecký konstruktér Burt Rutan roku 1982. Sídlí v Mojave (Kalifornie).

Space X

Soukromá společnost, která vyrábí nosné rakety, byla založena roku 2002. Je vlastněná z největší části managementem a zaměstnanci, z menší části vnějšími investory. Sídlí v Hawthorne (Kalifornie) a v současnosti má přibližně 900 zaměstnanců.

Virgin Galactic

Společnost založená roku 2004 Richardem Burtonem k provozování turistických suborbitálních letů raketoplány SpaceShipTwo. Sídlí v Novém Mexiku, kde mimo jiné buduje také kosmodrom pro turistické lety do vesmíru.

Soukromá kosmická loď

SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic je určená jen pro krátké cesty turistů na nízké dráze. Její výkonnější nástupkyně schopná létat na oběžné dráze k mezinárodní kosmické stanici ISS je v nedohlednu.

Foto: Virgin Galactic