Mars byl podle nejnovějších poznatků v minulosti celý pokrytý vodou

Nové poznatky ze sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Express nyní naznačují, že v dávné minulosti planeta mohla být vodou pokrytá celá.

"Nyní můžeme prohlásit, že před přibližně čtyřmi miliardami let se tekutá voda na Marsu vyskytovala v globálním měřítku, " prohlásil John Carter z University of Paris, jeden z autorů francouzsko-americké studie, kterou nedávno zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.

Svědectví starých kráterů

Dávnou přítomnost vody vědci prokazují pomocí přístrojů, které z oběžné dráhy pátrají po horninách obsahujících jílové minerály, které se mohly tvořit jen v prostředí bohatém na tuto tekutinu. Na palubě evropské sondy Mars Express k tomuto účelu slouží spektrometr OMEGA, zatímco americká Mars Reconnaissance Orbiter je pro tyto účely vybavená spektrometrem CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars).

Už dřív se pomocí těchto zařízení podařilo vyvrátit skeptickou domněnku, podle níž byl Mars po celou dobu své existence suchý a zmrzlý, protože občasné stopy přítomnosti vody byly způsobeny místními katastrofickými událostmi, například nárazem komety z ledu. Spektrometry obou sond postupně našly na jižní polokouli planety mnoho míst, kde se prokazatelně vyskytují horniny, které pro svůj vznik potřebovaly dlouhodobé působení vody v kapalném stavu. Jejich rozmístění naznačuje, že oceán pokrýval tuto část Marsu před čtyřmi miliardami let prakticky celou.

Hledat vodu na jižní polokouli bylo poměrně snadné, protože horniny tohoto stáří se zde na mnoha místech nacházejí přímo na povrchu. Na severní polokouli ale povrch tvoří mnohem mladší uloženiny. Američtí a evropští vědci proto zaměřili čidla spektrometrů na více než 90 meteorických kráterů, u nichž je naděje, že náraz kosmického projektilu odkryl hlubší vrstvy. V devíti případech skutečně zaznamenali přítomnost jílovitých hornin, nebo hydratovaných křemičitanů a dalších nerostů, které vznikají pouze v přítomnosti tekuté vody.

"Nyní nám půjde o to, dát důkazy existence vodního prostředí do souvislosti s dalšími událostmi v historii Marsu," konstatoval Scott Murchie z University Johna Hopkinse, který je vedoucím týmu pracujícím se spektrometrem CRISM.

Drtivý úder

Události, o nichž se zmiňuje Scott Murchie, souvisejí především s dohady o tom, proč je jižní polokoule Marsu tolik odlišná od severní. Jižní polokoule je pokrytá převážně hornatou krajinou a krátery, zatímco na severní převládají rozlehlé pláně často zalité lávou. Mnoho vědců se domnívá, že příčinou byl náraz obrovského meteoritu v ranné historii planety - tato teorie v podstatě předpokládá, že celá severní polokoule Marsu je ve skutečnosti jeden velký impaktní kráter, později zčásti rozrušený dalšími pochody.

"Pokud k takové srážce došlo, zcela by vymazala stopy po všem, co by nám umožnilo zjistit, jaké prostředí bylo na povrchu Marsu před ní, " vysvětluje Murchie. "Zdá se proto, že vlhká perioda planety trvala od srážky s obrovským asteroidem až do pozdějších období, kdy planeta začala svou vodu ztrácet. V celé historii planety to také bylo patrně nejvhodnější období pro případný vznik a vývoj života."

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků