Vědci testují roboty, které budou hledat život na Marsu

Příprava mise plánované na příští rok tím ale vstoupila do finále. Pokud vše půjde dobře, mohl by tento rover přinést odpověď na otázku, jak to je s životem na rudé planetě.

Stroje místo lidí

Když prezident Obama zrušil program vývoje pilotovaného kosmického systému Constellation, prakticky zlikvidoval naději, že by se v dohledné době mohli lidé podívat na Mars. Veškerá tíha výzkumu rudé planety tedy zůstává na strojích. Největší naděje vědci vkládají do dálkově ovládaných a částečně robotických vozítek - roverů. Astronauty pracující přímo na místě sice nenahradí, některé zajímavé poznatky ale přinést mohou. Je ovšem otázka, jestli je v jejich silách zjistit to nejdůležitější: byl někdy na Marsu život? Je tam ještě dnes? Vývojové týmy nicméně dělají všechno pro to, aby se šance na objev organických látek nebo dokonce života co nejvíc zvýšila.

V současnosti se zkoušejí dvě vozítka pro Mars, neboli rovery - americký Curiosity a evropský ExoMars. Vyvrcholením činnosti robotů na Marsu by pak měla být mise Mars Sample Return (MSL) spočívající v dopravě automaticky nabraných vzorků na Zemi.

"Mise Mars Sample Return je jednou z největších výzev a nejodvážnějších programů, do nichž jsme se pustili," uvedl již dříve manažer vědeckého výzkumu Evropské kosmické agentury (ESA) Bruno Gardini. "Má mimořádný vědecký význam. Mimo jiné to je mise, kdy roboti budou pracovat podle přibližně stejného schématu jako případná pozdější expedice lidí," dodal.

Obrysy mise, která by vzorky měla přivézt na Zemi, jsou ale velmi mlhavé. Zatím se předpokládá realizace někdy mezi lety 2020 a 2025 a je velmi pravděpodobné, že ji NASA a ESA uskuteční společně.

První kroky Curiosity

Curiosity měl původně odstartovat ze Země loni a touto dobou už by přistával na Marsu. O současném stavu americké kosmické agentury cosi vypovídá i to, že na některých stránkách webu NASA tato dávno zastaralá data dodnes nikdo neopravil. Přesto se po řadě odkladů a úsporných škrtů letos konečně začalo něco dít. Koncem května odborníci z NASA určili startovací okno, které se pro výpravu otevře mezi 25. listopadem a 18. prosincem 2011. Přistání na Marsu Curiosity uskuteční mezi 6. a 20. srpnem následujícího roku. V nejbližší době se má rozhodnout, které ze čtyř míst vybraných pro přistání nakonec přivítá pozemskou návštěvu doopravdy.

Ještě nadějnější zprávu týkající se připravované expedice vydala NASA 27. července. Toho dne vědci rover Curiosity vypustili do speciálního sterilního sálu v kalifornské Pasadeně a v hermetických oblecích připomínajících skafandry sledovali jeho první kroky. Vozítko totiž musí zůstat naprosto čisté, aby na Mars nezaneslo pozemský život, nebo aby jeho senzory nekontaminovaly pozemské organické sloučeniny, které by znehodnotily měření.

"Jako pyšní rodiče provázející dítě při jeho prvních krocích pozorovali konstruktéři pohyby vozítka," říká tisková zpráva NASA. "Curiosity při tomto testu ujel vpřed a vzad jeden metr.

Curiosity bude největší rover vyslaný na Mars - svými rozměry se neliší od malého automobilu. Přitom se od něj očekávají výkony terénní čtyřkolky, protože pomocí šesti kol na výkyvných ramenech dokáže překonávat překážky vysoké až 75 centimetrů. Rychlost ale od něj nikdo nežádá; vědcům úplně stačí, když za hodinu v průměru urazí dráhu dlouhou 30 metrů. Kdyby potřeboval hodně spěchat, může to vytáhnout až na 90 metrů. Celkové náklady na projekt se v současnosti odhadují na 2,3 miliardy dolarů.

Kromě celé baterie kamer a dalších přístrojů pro zkoumání prostředí rudé planety Curiosity na palubě ponese i zařízení schopné odpovědět na otázky hledačů mimozemského života. Bude mezi nimi například přístroj ChemCam, který je schopný pomocí laseru provádět spektroskopickou analýzu (pomocí rozkladu světla lze zjistit složení hornin) objektů vzdálených i několik metrů od vozítka. Zařízení Sample Analysis at Mars (SAM) zase bude provádět detailní rozbor ovzduší a půdních vzorků, a hledat stopy organických sloučenin.

Curiosity by měl zůstat v činnosti nejméně jeden marsovský rok, který trvá přibližně dva roky pozemské. Za tu dobu urazí okolo 19 kilometrů. Vědci ale tiše doufají, že Curiosity vydrží v krutých podmínkách Marsu mnohem déle. Jeho předchůdci, mnohem menší a jednodušší rovery Spirit a Opportunity, místo očekávaných tří měsíců vydržely dlouhých pět let.

ExoMars bude slídit po vodě

Misi ExoMars zase připravuje Evropská kosmická agentura (ESA) už dlouho a plány prodělaly za tu dobu několik dramatických zvratů. Pokud jste na jaře 2005 byli na kanárském ostrově Tenerife, mohli jste na svazích vulkánu Pico de Teide potkat testovací verzi roveru ExoMars. Tehdy šlo ještě pouze o technickou kostru bez vědeckých přístrojů. Ty se prověřovaly na jiných místech, například na chilské náhorní poušti Atacanam, jejíž drsné podmínky nemají do Marsu příliš daleko.

Původně měla mise ExoMars odstartovat roku 2011. V říjnu loňského roku ale ESA a NASA podepsaly Mars Joint Exploration Document, v němž své programy výzkumu Marsu vzájemně sladily. Vyplynulo z něj mimo jiné i to, že projekt ExoMars se odkládá do vzdálenější budoucnosti a bude mít dvě etapy. Během první roku 2016 odstartuje sonda, která na povrch dopraví jednoduchou stanici pro získávání meteorologických a geofyzikálních údajů a otestuje metody přistání roveru. Současně bude její orbitální část ExoMars Trace Gas Orbiter z oběžné dráhy zkoumat přítomnost metanu, který by mohl být projevem života. Výsledky pak definitivně rozhodnou o místě přistání roveru během druhé etapy.

Vlastní rover ExoMars odstartuje ze Země v rámci druhé fáze projektu o dva roky později. Uvažuje se o tom, že spolu s ním dosedne na povrch Marsu také minivozítko MAX-c vážící 65 kilogramů, které dodá NASA. Spolupráce dvou pohyblivých strojů na jedné lokalitě by umožnila například lepší využití radaru pro geologický průzkum.

Hlavním cílem mise ExoMars je pátrání po vodě a stopách života na Marsu. Rover schopný urazit za den asi 100 metrů ponese aparaturu zvanou Pasteur Scientific Payload, což není nic jiného než velmi dobře zařízené geologické a biologické pracoviště. Jeho součástí bude například multispektrální stereoskopická kamera, geologický radar určený pro hledání hlubinných zásob vody, vrtná sonda schopná odebírat horniny z hloubky až dva metry a sada spektroskopů. Získané vzorky budou přímo na palubě upravovány do podoby mikroskopických preparátů, snímány optickým mikroskopem a záběry odesílány na Zemi. Nechybí ani baterie přístrojů pro zjišťování přítomnosti organických látek.

Vědci věří, že pokud na trase roveru existuje nebo někdy v minulosti existoval život, při této expedici by neměl uniknout pozornosti vědců. Právě v předem daném místě přistání a zvolené trase ale spočívá i omezení všech robotických misí: program expedice nelze měnit tak, jako kdyby na Marsu pobývali lidé. Nechybí proto ani názory, že rovery sice mohou přinést mnoho zajímavých poznatků, poslední slovo při hledání života na Marsu ale stejně musí mít pilotovaná výprava.

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků