Sonda vyfotografovala kometu ve tvaru buráku

Je na nich vidět jádro komety ve tvaru burského ořechu, které je 1,5 kilometru dlouhé. Snímky také zřetelně ukazují, jak z něj na sluncem ozářené straně unikají plyny tvořící ohon komety.

"Astronomové si dlouho mysleli, že všechna kosmická tělesa mají tvar koule," říká Don Yoemans, ředitel programu výzkumu těles blízkých Zemi v americké kosmické agentuře NASA. "Čím dál víc se ale ukazuje, že ve vesmíru se můžeme setkat s jakýmikoliv tvary, včetně buráku. Matka příroda zase jednou ukázala, že její fantazie je větší než předpoklady vědců."

Kosmická překvapení

"Od té doby, co posíláme sondy ke kometám, narážíme na jedno překvapení za druhým," dodává k tomu šéf vědeckého týmu Mike A° Hearn z University of Maryland. "Žádné z těchto těles není stejné. Znamená to zřejmě, že existují i zásadní rozdíly v jejich vlastnostech."

Jde o důležitý poznatek nejen z hlediska vědy, ale i z hlediska existence lidstva. Program výzkumu těles blízkých Zemi (Near Earth Objects - NEO) má prozkoumat možnosti srážky komet a asteroidů s naší planetou a zjistit, jak by se takové katastrofě dalo předejít. K tomu patří i zjišťování jejich složení a dalších vlastností. O kometách se navíc stále více odborníků domnívá, že hrály roli při vzniku života na naší planetě. Obsahují totiž velké množství vody a organických látek.

Drtivý úder

Sonda Deep Impact odstartovala v lednu 2005 a a začátkem července téhož roku dorazila ke svému hlavnímu cíli - kometě Tempel 1. Tam se od ní oddělil speciální projektil projektil nazvaný Impactor, který narazil do jádra komety. Došlo k explozi, jejíž síla se rovnala výbuchu 5 tun TNT. Kamery a spektrografy sondy přitom pořídly rozbor vyvrženého materiálu a údaje odeslaly na Zemi.

Impactor ale nepředstavoval pouhou střelu. Na jeho palubě bylo několik vědeckých přístrojů, včetně kamery, která celý jeho sebevražedný pád do poslední chvíle dokumentovala. Vědci tak získali další cenné informace o povrchu komet. Poslední snímek před nárazem pořídil Impactor z výšky okolo 30 kilometrů.

Kometa Hartley 2 představovala druhý cíl mise. Byla objevena roku 1986 australským astronomem Malcomem Hartleyem.  Tomu NASA nyní umožnila být v řídícím středisku mise během průletu kolem "jeho" komety.
"Je to úžasné," komentoval  zážitek Hartley. "Během krátkého průletu jsme získali tolik dat, že je budou vědecké týmy zpracovávat deset až patnáct let.

Kometa Hartley 2 vyfotografovaná sondou Deep Impact má tvar burského oříšku

Různé tvary kometárních jader, jak je zaznamenaly kosmické sondy

Sonda Deep Impact

• Diskuse
• Celkem 6 příspěvků