Práce Američanů Maria Capecchiho a Olivera Smithiese společně s Britem Martinem Evansem s kmenovými buňkami myší pomohla podle výboru pro udělování Nobelovy ceny položit základy takzvané cílené modifikace genů, která je v současnosti jednou z nejrozšířenějších metod laboratorního výzkumu na světě.
Výbor ocenil průkopnické objevy, díky nimž se vyvinula technologie zvaná "genetické zaměřování", s jejíž pomocí lze odhalit, co jednotlivé geny konkrétně způsobují - například v embryonálním vývoji, fyziologii dospělých jedinců, během jejich stárnutí či onemocnění.
Každý z genů v lidském těle kóduje tvorbu jednoho konkrétního proteinu (bílkoviny). Tyto látky plní v těle řadu klíčových funkcí a jejich absence může způsobit vážné poruchy. Například defekt genu pro krevní srážlivý faktor má za následek chorobnou krvácivost neboli hemofilii. K odhalení funkce jednotlivých genů lze takovou poruchu u laboratorních myší, jejichž dědičná informace se od lidské příliš neliší, vyvolat uměle, cíleně.
Vědci cíleně "vypínají" některé geny zkoumaných zvířat, což jim umožňuje zkoumat vývoj a funkce dalších genů. Díky tomu získali nové poznatky o stárnutí organismu a příčinách řady lidských onemocnění - vedle zmíněných cukrovky a rakoviny například kardiovaskulárních a neurovegetativních chorob.
Díky této technice "rozumíme mnohem lépe mechanismům mnoha nemocí. Je to bezpochyby jedna z nejzaslouženějších cen," komentovala rozhodnutí Nobelova výboru podle agentury DPA jeho prezidentka Erna Möllerová.
Obřad předávání prestižních ocenění se uskuteční tradičně 10. prosince, v den smrti švédského vynálezce dynamitu v roce 1896. S každou Nobelovou cenou je spojena zlatá medaile a finanční odměna ve výši deseti milionů švédských korun (necelých 30 milionů českých korun).
