První indická sonda v dějinách přistála na povrchu Měsíce. Na měsíční povrch ji ze stokilometrové výšky vyslala indická družice Čandrájan-1, která krouží kolem Měsíce už týden. Oznámila to agentura EFE.
Indie stala čtvrtou mocností, která fakticky přistála na povrchu Měsíce. Před ní to byly Spojené státy, bývalý Sovětský svaz a Evropská vesmírná agentura (ESA). Čínská a japonská sonda, které k Měsíci odstartovaly v roce 2007, kolem souputníka Země pouze krouží.
Zeleno-bílo-šafránový aparát o váze 34 kilogramů se dotkl měsíční půdy 25 minut po zahájení přistávací operace, upřesnil Mádhavan Nair, předseda indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO).
Během sestupu ze stokilometrové výšky videosystém pořizoval snímky povrchu a vysílal je v digitálním formátu na pozemskou stanici v jihoindickém Béngalúru. Součástí vybavení sondy je i měřič výšky, spektrometr hmoty pro zjištění složení měsíční atmosféry při sestupu a také zařízení pro analýzu chemických prvků a minerálů na povrchu.
Družice Čandrájan-1, jejíž název v sanskrtu znamená "měsíční plavidlo", by měla Měsíc obíhat dva roky, do roku 2020 by potom měl podle plánů ISRO na povrchu přirozené oběžnice Země stanout první Ind.
