Charles de Batz de Castelmore d’Artagnan zemřel při obléhání Maastrichtu 25. června 1673 a podle francouzské historičky Bordazové byly jeho ostatky uloženy v nedaleké obci Wolder v kostele svatého Petra a Pavla.
Bordazová tak popírá dosavadní teorie, podle nichž bylo d’Artagnanovo tělo převezeno zpátky do Francie. Autorka nyní naléhá na nizozemské úřady a katolickou církev, aby schválily archeologický průzkum lokality. "Bylo by úžasné ho najít. Je to napínavé jako policejní vyšetřování," řekla.
Dumas napsal Tři mušketýry v roce 1844 poté, co se dočetl o d’Artagnanových hrdinských činech v díle Les Mémoires de Monsieur d’Artagnan, publikovaném o 150 let dříve.
Ačkoli posunul děj o 15 let dopředu a většinu příběhu si vymyslel, hlavní postavy románu mají svůj základ v reálných dějinách. D’Artagnan se narodil v jihozápadní Francii někdy mezi roky 1611 a 1615 a stal se členem králových mušketýrů, než dovršil 20 let věku. Athos, Porthos a Aramis byli jeho přáteli. D’Artagnan bojoval pro krále Ludvíka XIII. a poté pro Ludvíka IV., který ho v roce 1658 postavil do čela svých mušketýrů.
D’Artagnan byl zabit při útoku podniknutém vévodou z Monmouthu, který velel anglickému kontingentu, jenž byl francouzským spojencem. "Ztratil jsem d'Artagnana, ve kterého jsem měl naprostou důvěru a který byl ze všech nejlepší," napsal tehdy král své manželce, francouzské královně Marii Terezii.
Řadu desetiletí se odborníci domnívali, že d’Artagnanovo tělo bylo navráceno zpět do mušketýrovy vlasti, Bordazová ale ve Francii žádné stopy po jeho hrobu nenašla. Poukazuje také na to, že těla musela být v horkém, vlhkém počasí června 1673 spěšně ukládána do země, protože při přepravě by se rychle rozložila a balzamování by bylo příliš finančně a časově náročné.
"Během obléhání Maastrichtu byly pozůstatky padlých francouzských důstojníků pochovávány vždy v nejbližším katolickém kostele a nedávno objevené dokumenty odhalily, že d’Artagnanův tábor se nacházel poblíž Wolderu. To téměř jistě znamená, že byl pohřben v kostele svatého Petra a Pavla," uzavírá Bordazová, která při svém výzkumu spolupracovala s nizozemskými archeology a archiváři.
Kritikové nicméně namítají, že neexistují žádné historické záznamy, které by o pohřbu d’Artagnana v Nizozemsku hovořily, a i kdyby slavný francouzský mušketýr byl ve Wolderu skutečně pochován, jeho hrob by byl patrně dávno zničen.
Kněz wolderské farnosti Piet van der Aart myšlenku Bordazové nezamítá, archeologické vykopávky v kostele ve Wolderu nebo v jeho okolí ale budou možné teprve tehdy, až budou historikové schopni polohu hrobu zcela přesně identifikovat.
