Při rychlosti kolem 100 kilometrů za hodinu zastaví řidič telefonující pomocí handsfree v průměru o šest metrů dále než řidič, který se ničím nerozptyluje. Vyplývá to z výzkumu amerických vědců z Warwickovy a Harvardovy univerzity, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis Psychonomic Bulletin & Review.
Vědci posadili zkušební osoby před počítače, na nichž měly řešit určité situace s potřebou rychlé reakce. Část z těchto osob přitom telefonovala pomocí handsfree, část nikoli. Telefonující reagovali na podněty z monitoru v průměru o 0,2 vteřiny později než netelefonující, přičemž ještě dělali o 83 procent chyb více než nerozptylovaní kolegové.
Obzvlášť snižovaly výkony telefonujících "řidičů" takové hovory, které vyžadovaly dobře promyšlené a závazné odpovědi. V takových případech byly reakce na situaci na monitoru až o 0,5 vteřiny zpožděné. "Uskutečňovat obchodní hovory za jízdy rozhodně nelze doporučit," vyvozují šéfové studijních týmů Melina Kunarová a Todd Horowitz.
Naproti tomu minimálně rozptýlené byly zkušební osoby, které při sledování obrazovky zastupující řízení auta pouze telefonátu přes handsfree pasivně naslouchaly nebo jen mechanicky odpovídaly systémem "hm" nebo "jistě".
Protože však takové pasivní telefonování nelze vždy zaručit, vědci došli k závěru, že telefonování za jízdy není možné řidičům doporučit ani s handsfree. "Telefonovat bez používání rukou nestačí. Snaha vytvořit komplexní odpovědi konkuruje v mozku aktivitám bezpečné jízdy," vyvozují Kunarová a Horowitz.
