Evropská komise stranou zájmu médií připravila způsob, jak prosadit nejkontroverznější část chystané reformy dohledu nad finančním sektorem v EU. Podle důvěryhodných zdrojů Brusel reformu rozdělí na dvě části, přičemž o té nejvíce problematické, jež zasahuje dohled nad bankami, které působí ve více zemích, nechá hlasovat kvalifikovanou většinou. To výrazně omezuje šance odpůrců podobných úprav, mezi něž se řadí i Česko.

Reforma počítá s vytvořením dvou institucí, které mají zabránit opakování nedávné finanční krize. Jedna z nich (ESRC) má mít na starosti "makrodohled", tedy obecně dohled nad riziky, která se mohou objevovat v jednotlivých státech, a druhá (ESFS) "mikrodohled", tedy dohled nad jednotlivými finančními skupinami.

Mikrodohled přitom představuje značné problémy hned pro několik členských států. Jedním z nejvýraznějších odpůrců je i Česká republika, která dosud sice příliš neprotestovala, ale to bylo dáno spíše její předsednickou rolí v Evropské unii. Nyní, když již v čele unie nestojí, se může znovu ozývat.

Nová legislativa vyvolává obavy především u České národní banky, úpravy by totiž mohly vést k částečné ztrátě kontroly nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. Velké banky působící v Česku přitom mají zahraniční vlastníky a centrální bankéři se zjednodušeně řečeno obávají, aby právě vlastnící z českých bank "nestahovali" kapitál, když jej budou potřebovat. V podobné pozici přitom stojí například i Slovensko a jiná ustanovení reformy se nelíbí ani Velké Británii.

"Detaily" v hlasování

Členské státy sice s reformou na posledním summitu souhlasily, ale zatím jen předběžně. Na Evropské komisi nyní je, aby připravila konkrétní legislativní návrhy. Na povrch však pomalu vyplouvají zdánlivě nepodstatné detaily, mezi něž patří i skutečnost, že v případě makrodohledu nechá komise členské státy hlasovat podle článku 105 evropských smluv a v případě mikrodohledu podle článku 95 evropských smluv.

Zatímco článek 105 znamená jednomyslný souhlas, článek 95 souhlas kvalifikovanou většinou, což je u takto velkého zásahu do finanční architektury velmi nezvyklé. Podle důvěryhodných zdrojů však Evropská komise hájí svůj postup tím, že se jedná "jen" o harmonizaci vnitřního trhu, a není tedy třeba vyžadovat jednomyslný souhlas.

Tento postup však výrazně mění šance návrhu na konečné schválení. Zatímco v případě jednomyslného souhlasu by návrh vyžadoval nejspíš celou řadu změn, v případě kvalifikované většiny má slušné šance projít jen s menšími změnami. Podle informací totiž počet odpůrců není takový, aby umožňoval zablokování návrhu, to se však během příštích měsíců ještě může změnit.

Pokud by návrh nakonec prošel a České republice by nevyhovoval, není zcela vyloučeno, že by se česká vláda mohla obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucembursku.