Zjištění mezinárodního týmu paleontologů podporuje teorii, že plazi nazývaní také pterodaktylové, kteří ovládali vzdušný prostor od doby přibližně před 220 miliony let, nebyli jen pouhými "kluzáky".

Nová technika, která byla s pomocí ultrafialových paprsků využita při zkoumání dobře zachovalé fosílie pterosaura druhu Jeholopterus ningchengensis nalezené ve Vnitřním Mongolsku, umožnila detailní pohled na tkáň v pterosaurově křídle. Odhalena byla také vlákna podobná vlasům, která jsou odlišná od porostů jiných zvířat. Vlákna kryla letcovo tělo i části křídel.

"Liší se od jiných srstí, jež jsme našli u savců, a poskytují nám další náznak, že tito živočichové byli schopni kontrolovat svou tělesnou teplotu, že šlo o teplokrevná zvířata," upozornil paleontolog Alexander Kellner z Národního muzea v Riu.

Analýza fosílie také ukázala, že tvor měl několik vrstev vláken pro kontrolu křídel a nikoliv jen jednu, jak se dosud předpokládalo. Jeho let byl tedy stabilnější a více kontrolovaný než je tomu u létajících zvířat typu netopýrů.

Pterosauři se co do velikosti pohybují v rozsáhlé škále - od malých až po ty největší známé živočichy, kteří kdy vzlétli. Vyhynuli asi před 65 miliony let, tedy zhruba ve stejnou dobu jako dinosauři.