Každý nezkušený návštěvník koncertu vážné hudby tu obavu zná - hlavně poznat konec skladby, aby se neznemožnil a nezačal tleskat na špatném místě. Při vážné hudbě ale vždy nebývalo nábožné ticho, jako je to nyní obvyklé, a debaty o tom, zda tleskat po skončení kusu, nebo i po jednotlivých větách, se pravidelně vracejí během známého britského festivalu BBC Proms.

BBC Proms, tedy variace na promenádní koncerty, se každé léto snaží k vážné hudbě přilákat i posluchače, kteří k ní mají normálně daleko. Organizátoři festivalu nabízejí nižší vstupné, pestrý a často netradiční výběr skladeb a žánrů, ale i celkově uvolněnější atmosféru. Hudebníci bývají spíš ve smokingu než ve fraku a v Royal Albert Hall, kde je většina koncertů, se v parteru nesedí, ale diváci stojí.

Už loni si v on-line diskusi s ředitelem Proms Rogerem Wrightem někteří diváci stěžovali na "nevychovance", kteří dali najevo nadšení nad Dvořákovou osmou symfonií ještě před jejím koncem.

Letos se na to téma vyjádřil hudební kritik časopisu Time Out Jonathan Lennie, kterému vadí nejen tleskání mezi větami, ale i příliš časný potlesk po konci skladby. V otevřeném dopise adresovaném "hlučně tleskajícímu člověku, který za mnou sedí při koncertech", trvá na tom, že u některých pochmurných kusů je součástí skladby důstojné ticho po poslední notě. "Nemusíte oceňovat umělce v půli skladby - není to opera. Nečekají to a nejčastěji to vnímají jako vyrušení," napsal Lennie.

Roger Wright připomíná, že zvyk vyslechnout skladbu v nábožném tichu a pochválit ji až po jejím skončení vznikl až ve 20. století. "Mozart oceňoval, když obecenstvo tleskalo, a Brahms byl zklamán, když neaplaudovalo mezi jednotlivými větami," poznamenal.

Flétnistka Georgia Browneová zdůrazňuje, že tehdy se uprostřed skladeb nejen tleskalo, ale dělaly se i jiné věci. "Na premiérách Haydnových nebo Beethovenových skladeb se odehrály dvě věty a pak byl balet nebo nějaký zpěvák. Často se podávalo občerstvení," dodala.

Hudebníci i odborníci se ale shodují, že opravdovým trapasem je zazvonění mobilu. Může-li nevhodný potlesk narušit tichou kompozici, není to nic proti tomu, přidá-li se k orchestru rozverná melodie z mobilu. "Stává se to často. A je to opravdu urážlivé," řekla Browneová.