„Zodpovědnost nesou obě strany,“ řekl agentuře AFP zdroj s komise. Útok Tbilisi na Jižní Osetii v noci na osmého srpna nebyl podle něj reakcí na ruskou invazi, jak tvrdil gruzínský prezident Michail Saakašvili. Zpráva také uvádí, že gruzínský útok na město Cchinvali není ospravedlnitelný na základě mezinárodního práva.
Gruzie tak podle AFP vychází z celé zprávy hůře a ztrácí obraz oběti, který se její politici snažili u světové veřejnosti vytvořit.
Devatenáctičlenný tým odborníků vedený švýcarskou diplomatkou Heidi Tagliavinovou ale nešetří ani Rusko. To totiž prý svou aktivitou v regionu, například rozdáváním ruský pasů, vystupňovalo napětí v separatistických regionech Jižní Osetie a Abcházie.
Ve zprávě je Rusko obviněno také z toho, že porušovalo mezinárodní právo, zejména vtrhlo během konfliktu na gruzínské území mimo hranice Jižní Osetie.
Gruzínská vláda: Saakašvili nikdy nenařídil útok na Osetii - čtěte ZDE
Ukusují nám další území, obviňuje Gruzie ruské vojáky - čtěte ZDE
Gruzínská velvyslankyně při EU Salome Samadašviliová uvedla, že „by bylo zjednodušující řešit, kdo jako první vystřelil. Zpráva přináší celkový kontext“. Zdůraznila také, že Rusko neoperovalo pouze v separatistických oblastech, ale provedlo invazi do Gruzie a doposud okupuje její území (tj. právě mezinárodně neuznané samostatné republiky Jižní Osetie a Abcházie).
Přestavitelé Kremlu se zatím ke zprávě nevyjádřili.
Pětidenní válka mezi Ruskem a Gruzií vypukla loni v srpnu, když gruzínské jednotky vstoupili do separatistické Jižní Osetie. Při následující bleskové invazi ruská armáda postoupila hluboko do gruzínského vnitrozemí, poté obě země podepsaly příměří.
Moskva poté uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, zatím ji v tom ale podpořila pouze Nicaragua a Venezuela.
Experti novinářům také sdělili, že obě strany s nimi při vyšetřování spolupracovali, „nicméně v jejich odpovědích bylo patrno mnoho rozporů“.
