I když až 70 procent ovlivňuje genetika, záleží podle něj na každém, zda upraví životní styl tak, aby se genetická náchylnost neprojevila. Těžkou obezitu je nutno považovat za nemoc a léčit ji, zdůraznil Hainer.

"Obézních je 1,5 milionu dospělých a jejich počet prudce roste, v tom kopírujeme celosvětový trend," podotkl Hainer. Obézní je každý čtvrtý dospělý a každý třetí má nadváhu. Obézní lidé jsou častěji nemocní a trpí častěji metabolickými komplikacemi a některými typy nádorů. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho obézního pacienta dosahují 115 tisíc korun.

"Náklady na zdravotní péči u závažně obézních jsou trojnásobné oproti nákladům u osob s normální hmotností a tvoří až devět procent z celkových zdravotních výdajů, tedy desítky miliard korun ročně," uvedl Hainer. Z obezity se tak podle něj může během několika let stát neřešitelný ekonomický i zdravotnický problém.

O léčbě obezity budou hovořit lékaři od čtvrtka na obezitologickém kongresu v Hradci Králové. Zavítá mezi ně ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, podle Hainera to bude poprvé, kdy setkání obezitologů navštíví šéf resortu. Hainer v tom vidí náznak, že by se politici mohli zajímat o to, jak podpořit obyvatelstvo v příklonu ke zdravému životnímu stylu.

Místopředsedkyně České obezitologické společnosti Dana Müllerová z Fakultní nemocnice Plzeň uvedla, že se státy EU zavázaly k tomu, že do roku 2015 pandemii obezity zvrátí. První úspěchy zaznamenaly skandinávské země - Švédsko letos poprvé zastavilo nárůst obezity u dětí. Finsko snížilo v uzeninách plošně množství soli, a tak v zemi klesly počty infarktů, které se solením, a tedy vysokým tlakem úzce souvisejí.