Tento prehistorický předek člověka nazvaný Maotherium asiaticus z doby před 123 miliony let ukazuje, že střední ucho se u savců vyvíjelo na několikrát, v průběhu vývoje mizelo a zase se objevovalo.

Pro vědce je nejzajímavější právě jeho ucho, prohlásil Če-si Luo, zástupce ředitele pro výzkum při Carnegieho muzeu přírodních věd. "Savci mají vysoce citlivý sluch, schopnost vysokého rozlišení zvuků oproti všem ostatním obratlovcům. Fakticky má sluch zásadní význam pro život savců a evoluce této schopnosti je rovněž základní pro pochopení původu některých přizpůsobení, jenž je pro savce klíčový," upozornil vědec.

Badatelé v časopise Science zdůrazňují, že evoluce sluchu je charakterizována oddělením středního ucha od spodní čelisti a ztrátou takzvané Meckelovy chrupavky v období embryonálních fází.

Nově objevený 15 centimetrů dlouhý savec žil na počátku křídy a patří k linii, která vede jak k savcům vačnatým, tak placentálním. Jeho střední ucho je stále ještě napojeno na kost čelisti, ačkoliv jeho předkové už vykazovali jejich oddělení.

Toto zjištění napovídá, že střední ucho se u savců vyvíjelo na mnohokrát; takže ani evoluce nemá jen formu lineální, tedy od základních druhů k druhům odvozeným, nýbrž může se postupem času vracet k primitivnějším vlastnostem a podmínkám.