Zdi o rozměrech 2,5 krát 3,5 metru, na nichž malby jsou, stály po stranách oltáře v kapli z 12. století v citadele Markab, staré křižácké pevnosti na návrší ve východosyrském městě Tartús, odkud měli její obyvatelé výhled na Středozemní moře. Celá staletí se na nich usazovala tlustá vrstva špíny a prachu, s níž se museli badatelé vypořádat.
Malba s peklem zobrazuje mučení lidí uvnitř kola s noži, lidi pověšené a upalované, popsal obsah archeolog Marván Hasan. Naopak nebe ukazuje mimo jiné svaté obklopené světlými barvami.
Jde o první objev podobných maleb z doby křižáků na Blízkém východě, které zobrazují nebe a peklo. Vykopávky v křižácké pevnosti trvají již déle než rok a dokud výzkum nebude dokončen, nebude památka veřejnosti přístupná.
"Křižáci nezůstávali na jednom místě delší dobu, proto je velmi vzácné po nich najít takovéto malby," zdůraznil Michel Makdisí ze syrského generálního ředitelství pro památky. Malby mohou poskytnout poznatky o tradicích a přesvědčení křižáků.
První křižáckou výpravu nařídil v roce 1095 papež Urban II. s cílem získat kontrolu křesťanů nad Svatou zemí. Evropští křižáci se brzy zmocnili Jeruzaléma, ale v roce 1187 vládu nad ním zase ztratili, když je porazil slavný muslimský vojevůdce Saladin.
Tartúská citadela Markab leží asi 240 kilometrů severovýchodně od syrské metropole Damašku. Předpokládá se, že tu přistál někdejší anglický král Richard Lví srdce během třetí křižácké výpravy, k níž Evropany přimělo právě dobytí Jeruzaléma Saladinem.
Na území Sýrie jako někdejšího regionálního centra obchodu se nachází několik impozantních křižáckých pevností. Mezi nimi je například i nejznámější křižácký hrad na Středním východě Krak des Chevaliers (Hrad rytířů), jejž cestovatel a výzkumník Lawrence z Arábie označil za nejlepší na světě.
Malba s peklem zobrazuje mučení lidí uvnitř kola s noži, lidi pověšené a upalované, popsal obsah archeolog Marván Hasan. Naopak nebe ukazuje mimo jiné svaté obklopené světlými barvami.
Jde o první objev podobných maleb z doby křižáků na Blízkém východě, které zobrazují nebe a peklo. Vykopávky v křižácké pevnosti trvají již déle než rok a dokud výzkum nebude dokončen, nebude památka veřejnosti přístupná.
"Křižáci nezůstávali na jednom místě delší dobu, proto je velmi vzácné po nich najít takovéto malby," zdůraznil Michel Makdisí ze syrského generálního ředitelství pro památky. Malby mohou poskytnout poznatky o tradicích a přesvědčení křižáků.
V katakombách pod Římem byl nalezen nejstarší obraz apoštola Pavla - čtěte ZDE
V Británii byl nalezen dosud největší zlatý poklad - čtěte ZDE
První křižáckou výpravu nařídil v roce 1095 papež Urban II. s cílem získat kontrolu křesťanů nad Svatou zemí. Evropští křižáci se brzy zmocnili Jeruzaléma, ale v roce 1187 vládu nad ním zase ztratili, když je porazil slavný muslimský vojevůdce Saladin.
Tartúská citadela Markab leží asi 240 kilometrů severovýchodně od syrské metropole Damašku. Předpokládá se, že tu přistál někdejší anglický král Richard Lví srdce během třetí křižácké výpravy, k níž Evropany přimělo právě dobytí Jeruzaléma Saladinem.
Na území Sýrie jako někdejšího regionálního centra obchodu se nachází několik impozantních křižáckých pevností. Mezi nimi je například i nejznámější křižácký hrad na Středním východě Krak des Chevaliers (Hrad rytířů), jejž cestovatel a výzkumník Lawrence z Arábie označil za nejlepší na světě.
