Podle izraelských vědců má příznivý vliv na nedonošené novorozence, jimž se při ní zpomaluje metabolismus, takže přibývají rychleji na váze. Izraelci to popsali v novém čísle časopisu Pediatrics.
Skupina vedená Ronit Lubetzkou z telavivské Souraskyho kliniky sledovala 20 předčasně narozených, ale jinak zdravých dětí. Zjistila, že po poslechu deseti až třiceti minut desky s Mozartovými skladbami se metabolismus dětí zpomalil o 13 procent.
Vědci přiznávají, že nejsou schopni říci, zda se příznivý vývoj dětí váže specificky k Mozartově hudbě nebo k hudbě obecně. Připomenuli ale jinou studii, podle níž se u dospělých trpících záchvatovým onemocněním četnost záchvatů snížila po poslechu hudby Mozarta, a ne jiných skladatelů.
Lubetzká to vysvětluje strukturou Mozartových skladeb. Mozart prý na rozdíl od jiných slavných hudebníků častěji opakuje melodické pasáže. Také další vědci potvrzují, že organizovanější hudební struktura zřejmě souzní s činností mozku.
Izraelci měřili rychlost metabolismu u dětí vystavených půlhodině Mozartovy hudby ve dvou po sobě následujících dnech a srovnávali výsledek s metabolismem zaznamenaným po 30 minutách, které děti strávily v tichu.
Rychlost látkové výměny se měřila nepřímo, záznamem spotřeby kyslíku a produkcí oxidu uhličitého. Už po deseti minutách Mozartovy hudby se metabolismus začal zpomalovat a ustálil se v průměru na hodnotách o 13 procent nižších než normál.
Izraelští pediatři řadí výsledek své studie spíš ke spekulacím. Aby bylo možné doporučit hudbu jako terapii pro nedonošence, bude podle nich zapotřebí další výzkum.
Skupina vedená Ronit Lubetzkou z telavivské Souraskyho kliniky sledovala 20 předčasně narozených, ale jinak zdravých dětí. Zjistila, že po poslechu deseti až třiceti minut desky s Mozartovými skladbami se metabolismus dětí zpomalil o 13 procent.
Vědci přiznávají, že nejsou schopni říci, zda se příznivý vývoj dětí váže specificky k Mozartově hudbě nebo k hudbě obecně. Připomenuli ale jinou studii, podle níž se u dospělých trpících záchvatovým onemocněním četnost záchvatů snížila po poslechu hudby Mozarta, a ne jiných skladatelů.
Lubetzká to vysvětluje strukturou Mozartových skladeb. Mozart prý na rozdíl od jiných slavných hudebníků častěji opakuje melodické pasáže. Také další vědci potvrzují, že organizovanější hudební struktura zřejmě souzní s činností mozku.
Izraelci měřili rychlost metabolismu u dětí vystavených půlhodině Mozartovy hudby ve dvou po sobě následujících dnech a srovnávali výsledek s metabolismem zaznamenaným po 30 minutách, které děti strávily v tichu.
Terapie hudbou pomáhá obnovit vidění u pacientů po mrtvici - čtěte ZDE
Hudba pomáhá v péči o předčasně narozená miminka - čtěte ZDE
Rychlost látkové výměny se měřila nepřímo, záznamem spotřeby kyslíku a produkcí oxidu uhličitého. Už po deseti minutách Mozartovy hudby se metabolismus začal zpomalovat a ustálil se v průměru na hodnotách o 13 procent nižších než normál.
Izraelští pediatři řadí výsledek své studie spíš ke spekulacím. Aby bylo možné doporučit hudbu jako terapii pro nedonošence, bude podle nich zapotřebí další výzkum.
