Úterní odpoledne odpoví, zda se u sv. Haštala skrývají ostatky Anežky České

Odborníci jsou k případnému nálezu ostatků spíše skeptičtí. Podle mluvčího pražského arcibiskupství Aleše Pištory je možné, že ani po odkrytí desky by ještě nemuselo být úplně jasno.

Samotný průzkum místa se může protáhnout i na týden, řekl Pištora. Případný nález v kostele by pravděpodobně zkoumali antropologové, případně genetici, kteří by zjišťovali, komu mohou ostatky patřit; v tom případě by se průzkum ještě prodloužil.

Neexistence Anežčiných ostatků dlouho bránila i její kanonizaci, protože až do 20. století bez nich tento proces nebyl možný. Ke svatořečení Anežce pomohla až údajná část její čelisti přechovávaná ve španělském klášteře v Escorialu. Část této relikvie získala i svatovítská kapitula. Právě tyto ostatky, pokud jsou pravé, by mohly pomoci identifikovat případný pražský nález.

Příslušnost k Přemyslovcům by zase mohla potvrdit shoda s genetickým materiálem blízkého příbuzného; zkoumat příslušníky přemyslovského rodu z genetického hlediska odborníci plánují bez ohledu na případný nález Anežčiných ostatků.

Odkrývání desky se chtěl původně zúčastnit také kardinál Miloslav Vlk. K průzkumu dal svolení už v listopadu, kdy se o možném nálezu v kostele začalo psát. Na výsledek je prý zvědavý, přestože je k němu podle Pištory spíše skeptický. Vlk je vystudovaný archivář a historie ho zajímá.

V sobotu papež Benedikt XVI. jmenoval Vlkova nástupce ve funkci pražského arcibiskupa, stane se jím dosavadní královéhradecký biskup Dominik Duka. "Pan kardinál o to (účastnit se průzkumu) měl zájem, ale nyní se musí přizpůsobit svému programu, který dozná jistých změn," řekl Pištora.

Archeologický průzkum povede Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu (NPÚ), mezi jinými by u průzkumu měli být i historik umění Jan Royt a diecézní konzervátor Vladimír Kelnar.

Zatím naopak není jisté, jestli se odkrytí desky zúčastní Leo Vrzal, který obě místa změřil speciálním přístrojem a dodal farnosti podklady, na která místa se zaměřit.