Mince byly objeveny před dvěma týdny v severní Sýrii, když jeden místní obyvatel kopal základy pro svůj nový dům, sdělil vedoucí archeologického týmu Júsuf Kandžo. Muž odevzdal mince, které nalezl v bronzové truhle, úřadům.

Mince pocházejí z helénského období, jež sahá od čtvrtého do prvního století před naším letopočtem, z doby po makedonském dobyvatelském králi Alexandru Velikém (356-323 př. n. l.), který svými výboji rozšířil řeckou kulturu na Blízký a Střední východ.

Kandžo dodal, že truhla obsahovala dvě skupiny mincí, 137 tetradrachem (čtyřdrachmových mincí) a 115 drachmových mincí.

Na jedné straně tetradrachem je zobrazen Alexandr Veliký, na druhé je zachycen řecký bůh Zeus sedící na trůnu s orlem na vztažené paži.

Některé mince nesou řecký nápis Král Alexandr, zatímco na jiných stojí prosté Alexandr nebo Král Filip. Jde s největší pravděpodobností o Alexandrova otce Filipa II. Makedonského.

Archeologové v Egyptě prozkoumali čtyři tisíce let starou kryptu královny Behenu - čtěte ZDE

Archeologové našli na jižní Moravě římský lazaret i středověkou usedlost - čtěte ZDE


Mnoho království na Blízkém východě, která zůstala po Alexandrových výbojích, přijalo drachmu jako měnu.

"Tento objev je mimořádně významný a stane se součástí našich archeologických pokladů pocházejících z helénského údobí," prohlásil Kandžo.