Německý ústavní soud zamítl stížnost nejmenované Němky, která požadovala ukončení účasti své země na experimentech v největším urychlovači částic na světě poblíž Ženevy.
Žena se obává, že exploze ve Velkém urychlovači částic (LHC) povedou k zániku světa. Obava Němky z obřího urychlovače není ojedinělá. Apokalypsu předvídalo mnoho skeptiků hlavně v srpnu 2008, kdy byl urychlovač uváděn do provozu. Obávali se totiž, že srážky nejmenších částeček atomu vytvoří černou díru, která pohltí celou zemi.
Soud v Karlsruhe však stížnost založenou na takové obavě zamítl kvůli údajnému nedostatku důkazů. Podle něj nestačí žalobu opírat o všeobecnou nedůvěru vůči fyzikálním zákonům, tedy vůči teoretickým tvrzením moderních přírodních věd. Kromě toho prý žalující nedostatečně doložila, že pokusy narušují její základní práva.
Velký urychlovač částic, který provozuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), má umožnit nový pohled na podstatu hmoty a vesmíru. Vědci věří, že se jim podaří objevit takzvanou temnou či skrytou hmotu, neviditelnou substanci, která údajně tvoří 23 procent vesmíru. LHC tvoří 27 kilometrů dlouhý prstencový tubus v hloubce asi 100 metrů pod povrchem země a jeho část zasahuje až do Francie.
Shodou okolností dnes zpravodajský server BBC News cituje ředitele LHC, že urychlovač bude muset být na konci roku 2010 až na rok odstaven. Blíže nespecifikované závady na urychlovači tak o dva roky oddálí dosažení plného výkonu.
Krátce po spuštění urychlovače trvala vynucená přestávka v důsledku úniku tuny helia 14 měsíců. Poslední technická přestávka začala v prosinci. Vědci připravují zařízení na druhou fázi výzkumu, při níž by mělo docházet ke srážkám elektronů o rekordní energii až 7 teraelektronvoltů (TeV).
Německá stěžovatelka žijící v Curychu tvrdila, že Německo jako člen CERN by se mělo zasadit o to, aby množství energie používané při experimentování bylo omezeno na "neškodnou úroveň". Němečtí ústavní soudci však konstatovali, že převažující vědecký názor je takový, že experimenty CERN nepředstavují žádné potenciální nebezpečí.
Žena se obává, že exploze ve Velkém urychlovači částic (LHC) povedou k zániku světa. Obava Němky z obřího urychlovače není ojedinělá. Apokalypsu předvídalo mnoho skeptiků hlavně v srpnu 2008, kdy byl urychlovač uváděn do provozu. Obávali se totiž, že srážky nejmenších částeček atomu vytvoří černou díru, která pohltí celou zemi.
Soud v Karlsruhe však stížnost založenou na takové obavě zamítl kvůli údajnému nedostatku důkazů. Podle něj nestačí žalobu opírat o všeobecnou nedůvěru vůči fyzikálním zákonům, tedy vůči teoretickým tvrzením moderních přírodních věd. Kromě toho prý žalující nedostatečně doložila, že pokusy narušují její základní práva.
Velký urychlovač částic, který provozuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), má umožnit nový pohled na podstatu hmoty a vesmíru. Vědci věří, že se jim podaří objevit takzvanou temnou či skrytou hmotu, neviditelnou substanci, která údajně tvoří 23 procent vesmíru. LHC tvoří 27 kilometrů dlouhý prstencový tubus v hloubce asi 100 metrů pod povrchem země a jeho část zasahuje až do Francie.
Začíná druhá etapa pokusů na obřím urychlovači, vědci hledají temnou hmotu - čtěte ZDE
Obří urychlovač částic v Ženevě opět "jede". Chystá se na Velký třesk - čtěte ZDE
Shodou okolností dnes zpravodajský server BBC News cituje ředitele LHC, že urychlovač bude muset být na konci roku 2010 až na rok odstaven. Blíže nespecifikované závady na urychlovači tak o dva roky oddálí dosažení plného výkonu.
Krátce po spuštění urychlovače trvala vynucená přestávka v důsledku úniku tuny helia 14 měsíců. Poslední technická přestávka začala v prosinci. Vědci připravují zařízení na druhou fázi výzkumu, při níž by mělo docházet ke srážkám elektronů o rekordní energii až 7 teraelektronvoltů (TeV).
Německá stěžovatelka žijící v Curychu tvrdila, že Německo jako člen CERN by se mělo zasadit o to, aby množství energie používané při experimentování bylo omezeno na "neškodnou úroveň". Němečtí ústavní soudci však konstatovali, že převažující vědecký názor je takový, že experimenty CERN nepředstavují žádné potenciální nebezpečí.
