K rozšíření dávného obojživelníka přispěly klimatické změny před 300 miliony let

Lebku obojživelníka nazvaného Fedexia striegeli našli paleontologové v americké Pensylvánii. Živočich patřil do již vyhynulé skupiny Trematopidae, jejíž příslušníci obývali planetu už 70 milionů předtím, než se na ní objevili dinosauři. O nálezu referují vědci v posledním čísle časopisu Annals of Carnegie Museum.

Naleziště, kde byly uloženy fosilie obojživelníka, jsou o 20 milionů let starší než jiné paleontologické lokality, v nichž byla nalezena zvířata s Fedexií spřízněná. Napovídá to, že rozšíření a rozrůznění této živočišné skupiny nastalo dříve, než se dosud předpokládalo.

Lebku našli badatelé z Carnegieho muzea přírodních věd už v roce 2004 nedaleko mezinárodního letiště v Pittsburghu. Zkamenělina dlouhá 12 centimetrů je velmi zachovalá, a to dokonce v trojrozměrném formátu, jelikož ji kamení nerozdrtilo.

Dávný "mlok" se do vody příliš nevracel

Na rozdíl od jiných obojživelníků, kteří teprve vylezli z vody, nový druh, jenž se podobal mlokovi, trávil většinu času na suchu - do vody se vracel jen, aby se namočil, spářil a nakladl vajíčka. Jeho adaptaci na souš umožnila všeobecná klimatická situace, která postupně spěla k suchému a teplému podnebí.

Podle studie bylo klima před 300 miliony let na Zemi v přechodném období. Velké ledovce na jižním pólu působily rychlé změny v globálním klimatu a na západě dnešní Pensylvánie padaly záplavové lijáky. Za těchto podmínek se šířily bažiny a s nimi obojživelníci, kteří k přežití potřebují vlhké prostředí.

Avšak voda na pólech začala postupně zamrzat, čímž klesala hladina moří. Znovu se oteplily rozlehlé oblasti na Zemi, vyschla četná jezera a bažiny, což následně způsobilo vymizení mnoha rostlinných druhů. A právě v té době se obojživelníci museli adaptovat a přejít z převážně vodního způsobu života na suchozemský.

Populace obratlovců, kteří už začali žít v obou prostředích, mezi nimi i příbuzní Fedexie, vzrostla a rozšířila se rychleji než ti, co nadále záviseli na studeném a vlhkém prostředí.

Za různorodostí obojživelníků jsou klimatické změny

Velké množství nalezených fosilií obojživelníků z čeledi Trematopidae dokládá, že klimatické změny byly rozhodujícím faktorem při diverzifikaci pozemních obojživelníků. A nález o 20 milionů starší Fedexie striegeli naznačuje, co se mělo stát potom.

Paleontologové ovšem připomínají, že se tito živočichové neobjevili náhle. Pravděpodobně na Zemi existovali miliony let předtím v oblastech, kde se jejich ostatky nezachovaly. Přesto změna klimatu na teplé a suché vyvolala masový rozptyl pozemních obratlovců do pobřežních oblastí.