Analýzy ukázaly, že kostry patří vikinským nájezdníkům a pocházejí z období mezi lety 890 až 1030, tedy z období před normanským vpádem do anglosaské Anglie. Zkoumání jejich zubů ukázalo, že pohřbení lidé vyrůstali v chladnějším klimatu a že pocházejí z různých oblastí dnešní Skandinávie.
Podle archeologů z univerzity v Oxfordu byli popraveni místními Anglosasy v období, kdy Anglie byla častým terčem nájezdů Vikingů.
Vědci se domnívají, že šlo o veřejnou popravu a že Vikingové se předtím museli svléknout - na místě totiž nebyly nalezeny žádné předměty ani pozůstatky oděvů. Většině z nich bylo něco přes 20 let, několika z nich přes 30.
Podle archeologů jde z historického hlediska o mimořádně cenný nález. "Masový hrob, obzvlášť z tohoto období, je opravdu výjimečný," uvedl šéf archeologického týmu David Score.
Archeologové v Egyptě prozkoumali čtyři tisíce let starou kryptu královny Behenu - čtěte ZDE
Archeologové objevili skoro dva a půl tisíce let starý vrak lodi - čtěte ZDE
Hrob byl nalezen při stavbě silnice na sportoviště ve Weymouthu na jižním pobřeží Anglie, kde budou při olympiádě v roce 2012 jachtařské soutěže.
