Na úvodní stránce webového portálu www.wdl.org je zobrazena mapa světa, na níž lze podle dané geografické oblasti vyhledávat digitalizované rukopisy, knihy, mapy, architektonické plány, zvukové záznamy či filmy, které byly poskytnuty partnerskými knihovnami.

Každá položka je provázená stručným, ale výstižným informačním textem, přes odkazy se lze snadno proklikat na časově nebo tematicky příbuzné artefakty. Nebo je lze vyhledávat přímo - podle data vzniku, místa původu, tématu, druhu dokumentu nebo instituce, která je uchovává.

Vše je možné prozkoumávat v sedmi jazycích (arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině portugalštině, ruštině a španělštině), ve kterých on-line sbírka komunikuje.

Duchovní otec projektu, ředitel washingtonské Kongresové knihovny James Billington, si při jeho zakládání nekladl malé cíle. Chtěl vytvořit bohatou databanku, obsahující vůbec nejdůležitější primární prameny ze všech oblastí světa. Spolehlivý a snadno dostupný zdroj informací a poznání pro studenty, vědce a zájemce o světovou historii, který by vzájemně představoval a sbližoval i vzdálené kultury. Přesto, že již nynější fond Světové digitální knihovny je velmi zajímavý, byl záměr naplněn jen zčásti.

Hlavním nedostatkem současné knihovny je její torzovitost. Vzhledem k obrovskému prostorovému a časovému záběru (od 8000 let před Kristem do současnosti) představuje pouhý zlomek relevantních dokumentů - celkem 1257. Lze sice argumentovat, že kvalita má přednost před kvantitou a každou položku je nutné opatřit kvalitním průvodním textem (včetně překladu do sedmi jazyků), ale ani tak to není mnoho. Ani počet partnerských institucí (přibližně 30) není vzhledem k počtu členských států UNESCO (193) právě ohromující.

Nicméně je to právě důraz na šířku záběru a kvalitu zpracování, v čem se Světová digitální knihovna liší od ostatních podobných internetových projektů, například Europeany (zaměřené pouze na starý kontinent), Google Books či Projektu Guttenberg, které zatím mají mnohem rozsáhlejší obsah. Zajímavý je i akcent na mimoevropská témata a snaha přispět k rozšíření jiného než anglického a "západního" obsahu na světové síti. K

K České republice se stejně jako při loňském otevření knihovny vztahuje pět dokumentů - fotografie Pražského hradu, Národního muzea a Pravčické brány, Manifest k Československému lidu v Americe a jCodex gigas neboli Ďáblova bible, manuskript z Čech 13. století, uloupený v Praze Švédy za třicetileté války. Všechny pocházejí ze sbírek zahraničních knihoven, žádná česká instituce zatím v seznamu partnerů Světové digitální knihovny nefiguruje.