Badatelé již dříve narazili na důkazy existence proudu, ale neměli k dispozici žádné podrobnější údaje. "Nevěděli jsme, zda je důležitou součástí cirkulace nebo nikoliv, ale teď se jasně ukazuje, že ano," prohlásil Steve Rintoul, jeden z autorů studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v posledním čísle časopisu Nature Geoscience.

Podle Rintoula jde o nejrychlejší dosud objevený oceánský proud, jehož průměrná rychlost je 20 centimetrů za vteřinu. A jeho průtok je přes 12 milionů kubických metrů velmi studené vody z Antarktidy za vteřinu.

Tým rozmístil měřicí zařízení ukotvená k mořskému dnu v hloubce až 4,5 kilometru a dva roky zaznamenával rychlost proudu, teplotu a slanost.

"Setrvalé měření, jež poskytují ukotvené přístroje, nám umožňuje poprvé určit, kolik vody hluboký proud nese na sever," sdělil Rintoul.

"V těch hloubkách víc než tři kilometry pod hladinou je to největší zaznamenaná rychlost, která nás opravdu překvapila," zdůraznil badatel z centra pro výzkum antarktického klimatu a ekosystémů v australském Hobartu.

Proud obsahuje na kyslík bohatou vodu, která v blízkosti Antarktidy sestupuje do hlubokých oceánských pánví ležících severněji kolem kerguelenské desky v jižní části Indického oceánu a posléze se rozplývá.

Proud je součástí mnohem rozsáhlejší sítě, která obetkává světové oceány, přičemž působí jako přepravní pás pro distribuci tepla kolem zeměkoule.

Například Golfský proud přináší teplou vodu do severního Atlantiku, čímž poskytuje Evropě relativně mírné podnebí. Zhroucení tohoto proudu, což se už v minulosti stalo, by způsobilo v některých částech Evropy hluboký pokles teplot, upozorňují vědci.