Analýza, kterou zveřejnil lékařský časopis The Lancet, ukazuje, jaké problémy stojí před lékaři i pacienty v čase, kdy se podobné mapování DNA stává běžnějším a lidé chtějí - anebo raději nechtějí - zjistit vlastní zdravotní rizika.

Své výsledky označil profesor bioinženýrství na Stanfordově univerzitě Stephen Quake za "zajímavé". "Byl jsem zvědavý, co se tam ukáže," uvedl Quake. "Ale je zřejmé, že ne každý bude chtít znát důvěrné podrobnosti o svém genomu a je dost možné, že tahle skupina bude většinová. Je tu mnoho otázek v oblasti etiky, výchovy a politiky, které je třeba zodpovědět," dodal.

Ke zjištění chorob pomůže speciální software

Tým Stanfordovy univerzity vytvořil počítačový algoritmus, aby propojil Quakeova známá a genetická zdravotní rizika.

Například coby čtyřicetiletý běloch mužského pohlaví měl Quake celoživotně šestnáctiprocentní šanci, že se u něj vyvine rakovina prostaty. Ovšem po zapracování jeho genů se toto riziko zvýšilo na 23 procent. Naopak riziko Alzheimerovy choroby se po "připočtení" jeho genů snížilo z devíti procent pro bělochy jeho věku na 1,4 procenta.

Zmapovat Quakeův genom stálo 50 tisíc dolarů (asi 960 tisíc korun), ale tato cena postupně klesá. Nejnovější přístroje od společností, jako je Illumina and Life Technologies dokážou zmapovat celou DNA už za 5000 dolarů.

"Zmapování genomu za 1000 dolarů (necelých 20 tisíc korun) se rychle blíží," říká kardiolog Euan Ashley, který vedl tým analyzující Quakeův genom. Stejně tak se zkracuje čas potřebný na jeho analýzu, kterou nakonec zvládne počítačový algoritmus, předpovídá.

"Myslím, že se to dostane do fáze, kdy tohle bude možné pro běžného člověka," dodal Ashley v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters. "Myslíme si, že genetická informace bude levná a že to přijde rychle. A analýzu bude možné kdykoli provést kliknutím myši."

Mapování DNA pacienta je i velký etický problém

Hank Greely, který na Stanfordově univerzitě vede středisko pro právo a biologické vědy, poukazuje na velký problém, jenž čeká na lékaře a jejich pacienty: Jak moc bude kdo chtít vědět?

"Na pacienty, lékaře a genetiky se valí cunami genetických údajů. Zkušenost s genomem Steva Quakea ukazuje, že bychom měli začít přemýšlet - tvrdě a brzy - o tom, jak se s takovými informacemi můžeme vyrovnat," uvedl v prohlášení.
Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru