Přestože letošní zemětřesení v Chile bylo páté nejsilnější, jaké kdy přístroje zaznamenaly, vyvolalo relativně malou vlnu tsunami, která měla vliv především na chilské pobřeží. Systém NASA dokázal tento vývoj předpovědět, když dal vznikající vlně hodnotu 4,8 na desetibodové stupnici, kde desítka představuje nejničivější tsunami.

Systém v reálném čase snímá a vyhodnocuje data z několika set pozemních GPS stanic a zjišťuje změny jejich polohy o pouhé centimetry. Zároveň využívá záznamů z americko-francouzských družic, které vyhodnocují změnu výšky mořské hladiny.

Většina současných předpovědních systémů odvozovala velikost tsunami od síly zemětřesení, polohy jeho epicentra a hloubky jeho ohniska. Praxe ale ukázala, že nejsilnější otřesy nemusejí nutně vyvolat největší tsunami.

Systém NASA klade důraz především na horizontální pohyb kontinentálního svahu vyvolaný zemětřesením. Kontinentální svah je oblast, kde se mořský šelf propadá do hlubokého moře, a jeho pohyb podle NASA předává vodní mase energii, čímž přispívá k posílení vlny.

Podle NASA byl ale únorový test úspěšný i z toho důvodu, že podél chilského pobřeží bylo rozmístěno dost GPS stanic. Aby byl systém úspěšný celosvětově, je třeba podle odborníků rozšířit stanice do všech oblastí s geologickými zlomy, v nichž se často vyskytují zemětřesení.