Členským zemím EU, které nebudou dodržovat rozpočtová pravidla bloku, by mohly být odepřeny platby ze všech unijních fondů. Týkat by se to mohlo i peněz, které získávají v podobě různých dotací na zemědělství. Počítají s tím podle serveru EUObserver plány Evropské komise, které Brusel představí ve středu.

V současné době je možné odepřít kvůli porušování rozpočtových norem pouze peníze z kohezních fondů. I to se nicméně v praxi nikdy nestalo. Podle citovaných zdrojů serveru by středeční sdělení komise mělo rozšířit případné finanční sankce na všechny platby z EU.

To ostatně požadovala i řada převážně středo- a východoevropských zemí, včetně České republiky. Z kohezních fondů totiž proudí peníze na zlepšení situace a posílení rozvoje nejchudších regionů EU. Pokud by tak zůstalo jen u této sankce, pak by byly chudší země znevýhodněny vůči těm bohatším, jejichž regiony tyto peníze nezískávají.

Sankce ve výši desítek miliard eur

Pokud by se ale zahrnuly i zemědělské platby představující zhruba 40 procent z unijního rozpočtu kolem 120 miliard eur (zhruba tři biliony korun), pak by se možnosti sankcí výrazně rozšířily.

EU v posledních letech udělala v zemědělských subvencích značné škrty. Přesto tyto dotace znamenají dělení 55 miliard eur mezi unijní státy. V příštím roce by měla EK představit návrhy na reformu společné zemědělské politiky EU. Již loni se na tom dohodli ministři zemědělství Evropské unie. Samotná reforma by měla být realizována po roce 2013.

Tehdy by mělo dojít hlavně k narovnání  "nespravedlivé" dotační politiky, kdy farmáři z patnácti původních zemích společenství dostávají vyšší dotace než farmáři nových členských zemí. 

Politici a zemědělští experti počítají s tím, že legislativní návrhy komise od základů změní současný systém rozdělování zemědělských dotací. Návrhy ale ještě musejí schválit členské státy EU a Evropský parlament.

Na hlasovací práva se (zatím) nesáhne

Pakt stability a růstu, tedy soubor rozpočtových pravidel EU, počítá například s tím, že deficit rozpočtu dané země nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu nebo že dluh by měl být nižší než 60 procent HDP. Velká část států EU však tyto normy v současné době překračuje, v některých případech se tak dělo dokonce i před nynější krizí.

Dokument, jehož podoba se ještě do středy může změnit, zřejmě nebude obsahovat možnost pozastavení hlasovacích práv země, která poruší pravidla. O této sankci se přitom hovořilo na nedávném summitu EU.