Téměř tři pětiny dolnorakouských firem vidí otevření rakouského pracovního trhu v květnu příštího roku jako šanci. Více než polovina z nich pracovníky z Česka, Slovenska a Maďarska už zaměstnává či by je ráda získala. Za hrozbu považuje odbourání bariér 22 procent dolnorakouských podniků. Vyplynulo to z průzkumu agentury GfK mezi 150 dolnorakouskými, českými, slovenskými a maďarskými firmami pro dolnorakouskou hospodářskou komoru. Autoři ve středu výsledky představili ve Vídni.

Rakousko je spolu s Německem poslední ´starou´ členskou zemí EU, která nováčkům z roku 2004 svůj trh práce plně neuvolnila. Bariéry padnou od května příštího roku, kdy vyprší sedmiletá ochranná lhůta.

Dolní Rakousy sousedí s částí jihu Čech, s jižní Moravou a se Slovenskem. "

Drama to nebude

Situace na straně podniků je uvolněná, na rakouské straně lehce pozitivní. Ve srovnání se stavem před deseti lety je to nyní dobrá výchozí pozice. Vše bude probíhat mnohem méně dramaticky, než by se ještě před desetiletím zdálo," řekl o otevření pracovního trhu v příštím roce šéf GfK Rudolf Bretschneider.

Podle něj už dřívější výzkumy ukázaly, že počet Čechů, Slováků a Maďarů ochotných odejít za prací je "mnohem menší než panika". Roli hraje i to, že rozdíly v platech v nových zemích a v alpské republice už nejsou tak veliké jako před lety, podotkl šéf Gfk. Dodal, že nedostatek kvalifikovaných sil navíc netrápí jen Rakousko, ale i Česko a další země. Možnost získat odborníky tedy také proto klesá.

Otevření pracovního trhu považuje za hrozbu 22 procent dotázaných dolnorakouských firem. Jasnou šanci v něm vidí 29 procent a obojí 30 procent podniků. Zaměstnat lidi z ČR, SR či Maďarska pak jako šanci vnímá 56 procent z firem, které se dívají na pád bariér úplně či jen z části pozitivně. Čtvrtina z nich uvedla, že pracovníky z trojice nových zemí už má, 12 procent je aktivně hledá, 64 procent pro jejich získání zatím nic nepodniká.

Velké firemní konkurence z trojice zemí se podle průzkumu dolnorakouské podniky obávat nemusejí. I když firmy v sousedních zemích expanzi zvažují, většinou to je ve vlastním státě. Průnik na rakouský trh příliš neplánují. "I ty firmy, které to zvažují, mají jen velmi zřídka konkrétní představy," uvedl Bretschneider.

Nejvíc připraveni expandovat se zdají být Slováci. Další expanzi si dokáže představit 72 procent dotázaných slovenských podniků. V Česku je to jen 48 procent a v Maďarsku 24 procent. Tři z deseti slovenských firem by zvažovaly i průnik do zahraničí, 16 procent do Rakouska. "Pochybuji o tom, že slovenské podniky skutečně zvládnou průlom na rakouský trh. Je složitý, jsme konzervativní," podotkl Bretschneider.

V Česku by do ciziny expandovalo 15 procent firem, z nich pak k jižním sousedům deset procent. V Maďarsku je zájem o expanzi do ciziny ještě nižší. Průzkum ukázal, že dolnorakouské firmy cítí konkurenci spíš ve svém okolí a z jiných spolkových zemí než ze zahraničí. Z ciziny je to pak nejčastěji z Německa. Na další příčce skončilo Česko, ale s velkým odstupem.

"Všechna data jasně ukazují, že se nemusíme obávat toho, že by nás zaplavila další konkurence. Současně ale otevření pracovního trhu nevyřeší náš nedostatek pracovních sil," řekla prezidentka dolnorakouské hospodářské komory Sonja Zwazlová. Podle ní je ale přesto potřeba zavést "odpovídající kontroly" dodržování pracovních a konkurenčních podmínek a další opatření.

Nejméně optimisticky hledí do příštího roku české podniky. Dvě pětiny z nich očekávají proti letošku zhoršení zakázek. Na Slovensku jsou to tři z deseti firem, v Maďarsku a Rakousku pětina.