Americká kosmická agentura NASA v prosinci oznámila konferenci, na níž zveřejní nové závažné poznatky o životě ve vesmíru. Následovalo zklamání: vědci nakonec představili pozemskou bakterii živící se arzénem, o níž se ví už několik let. Kdo NASA procházející hlubokou krizí sleduje, ten už je na nafouklé mediální bubliny zvyklý. Přesto nechybí šílenci spřádající konspirační teorie o tom, že původně mělo být oznámeno něco jiného a blíže nespecifikovaní "oni" to zarazili...

Zdánlivě šílené hypotézy týkající se života ve vesmíru ale vytvářejí i seriózní vědci. Jedna z nich vypadá obzvlášť potrhle a přitom s posledním "objevem" NASA souvisí.

Paul Davies byl jedním z vědců, kteří před několika lety pozornost k arzénovým bakteriím obrátili. Věří totiž, že by mohly být představiteli tzv. šedé biosféry - organismů, které žijí na Zemi paralelně s naší biosférou, ale přitom jsou odlišného původu.

Buď se vyvinuly z neživé hmoty jindy a jinak, nebo přišly přímo z vesmíru.

"Mimozemšťany možná máme přímo před nosem," tvrdí Paul Davies, fyzik z Arizona State University a autor několika knih týkajících se života ve vesmíru.

Většina vědců si to nemyslí; arzénová bakterie je podle nich jen běžný mikroorganismus, který se přizpůsobil obzvlášť nepřátelskému prostředí.

Paulu Daviesovi to ale nebrání v tom, aby nevymýšlel teorie ještě odvážnější. Domnívá se například, že na Zemi nejsou jen mikroorganismy z kosmu, ale i inteligentní bytosti z kosmu. Nebo tu alespoň v dávné minulosti byly. My se ale při jejich hledání díváme špatným směrem. Davies přitom není sám, kdo si něco takového myslí.

Paul Davies je jedním z nejznámějších představitelů směru, kterému se také říká xenoarcheologie - pátrání po stopách pobytu bytostí z jiných světů. Své hypotézy nedávno představil i v Praze na mezinárodním astronautickém kongresu IAC.

Jejich základem je myšlenka, že inteligentní tvorové z kosmu na zemi už mohli být - jenže před miliony, možná stovkami milionů let. Za tu dobu čas zahladil většinu stop jejich aktivit, některé tu ale přesto mohly zůstat.

S pozdravem, Váš E.T.

"Byli jsme tu - s pozdravem, Váš E.T." Tímto nápisem Paul Davies uvádí své přednášky. Vědec britského původu, který nyní působí převážně v USA a v Austrálii, tvrdí, že existuje několik možností, kde tyto mimozemské vizitky hledat.

Tu první představuje vesmír. Podle Daviese tu například mohou být umělé konstrukce sestavené z asteroidů nebo stopy těžby nerostných surovin na Měsíci - v každém případě vidí největší naděje na úspěch tam, kde se prostředí stovky milionů let prakticky nemění.

Ale ani Země není podle něj bez šance. Paul Davies upozorňuje, že současný jaderný odpad bude aktivní velmi dlouhou dobu, proto po naší civilizaci zůstanou úložiště konstruovaná tak, aby vydržela celé věky. Něco podobného tu mohli v minulosti zanechat také mimozemšťané.

Tyto památky by ale přesto neměly tak velkou životnost jako stopy ve vesmíru, protože geologické pochody na naší planetě by je zlikvidovaly za dobu milionů, nanejvýš desítek milionů let.

Davies přesto věří, že návštěvníci tu mohli pro nás zanechat zprávu, která přetrvala stovky milionů let. Nevytesali ji do kamene, ale zašifrovali do genetického kódu některých organismů.

Na první pohled velmi odvážná představa - přesto ale není úplně nová.

Živá šifra

Carl Sagan byl známý astronom, spolupracovník kosmické agentury NASA v jejích lepších časech, spoluautor programů mnoha úspěšných kosmických sond k jiným planetám. Proslavil se také jako popularizátor astronomie a autor mnoha neortodoxních hypotéz o podobách života ve vesmíru. Tu nejbláznivější z nich se ale ani on neodvážil vyslovit vážně, a tak ji alespoň použil jako základní myšlenku svého jediného sci-fi románu Kontakt, který vyšel v roce 1985. Námět pak pod stejným názvem zfilmoval režisér Robert Zemeckis s Jodie Foster v hlavní roli.

Zemeckisovo zpracování bylo působivé, ale nejbláznivější Saganův nápad se z něj vytratil. V literární předloze se totiž tvrdí, že v čísle "pí", které vyjadřuje poměr mezi obvodem a poloměrem kruhu, je zašifrované poselství od samotného Stvořitele vesmíru.

A další takové zprávy obsahují jiná iracionální čísla, která také mají za desetinnou čárkou nekonečně mnoho neperiodických míst, například základ přirozených logaritmů "e".

Právě této myšlenky se chopil Paul Davies. Jen s tím rozdílem, že podle něj stejným způsobem mohli mimozemšťané zašifrovat zprávu do struktury DNA, která je základem dědičnosti všech živých organismů. Informace o podobě každého tvora tu uchovává sled čtyř bází - a kdybychom v nějaké části této molekuly našli takové uspořádání, které nemá biologické opodstatnění, ale zato jeví matematickou pravidelnost (například by se střídaly stejně dlouhé série jednotlivých bází), pak by to mohlo být upozornění na začátek zprávy. Podle Daviese by takové poselství uchované v živých, stále se množících buňkách bylo trvalejší než nápis v kameni.

Sonda z jiných světů

Jiní badatelé věří, že mimozemšťané, nebo aspoň jejich technika, tu jsou stále s námi.

"Každá technologicky vyspělá civilizace nejspíš má nějaký dlouhodobý program mezihvězdného výzkumu," tvrdí kalifornský fyzik Robert A. Freytas na stránkách časopisu Journal of British Interplanetary Society. "Protože používání elektromagnetického záření při takovém výzkumu je velmi neefektivní, provádějí mimozemšťané tento výzkum hmotnými prostředky."

Freytas patří k těm, kdo tvrdí, že program SETI (Search for Extra Terestrial Inteligence) by měl nahradit program SETA (Search for Extra Terestrial Artifacts).

Pod pojmem "artefakt" se přitom myslí kosmická sonda nebo jiné technické zařízení, které mimozemšťané zanechali v naší planetární soustavě, aby monitorovalo zdejší vývoj nebo plnilo jiné úkoly.

Program SETA se proto podle nich má zaměřit především na zkoumání celé naší sluneční soustavy pomocí radioteleskopů, radarů, dalekohledů, infračerveného záření, kosmických sond a dalších prostředků.

Efektivní komunikace

Podobná teorie jako ta Freytasova se dostala už i do prestižního vědeckého časopisu Nature.

Christopher Rose z Rutgers University v New Jersey a astrofyzik Gregory Whitt tu zveřejnili článek nazvaný "Hmotný nosič jako efektivní způsob komunikace s mimozemskými civilizacemi".

Vysvětluje se tu, proč jsou pro mezihvězdný výzkum lepší sondy než elektromagnetické vlny. Letí sice pomaleji, mohou však při vydání stejného množství energie nést mnohem víc informací a plnit další úkoly. Nejsou limitovány časem: pokud v cíli nenajdou dostatečně vyspělou civilizaci, mohou si počkat. Umí se samy opravovat nebo dokonce replikovat, provádět tu výzkum a posílat informace zpět. Nemíří také naslepo a nemusí se prozrazovat dřív, než nadejde vhodná doba podle programu, kterým byla vybavena. A navíc neprozrazují polohu odesilatele.Nemusí to ostatně ani být sonda v našem pojetí, zrovna tak může jít o velké množství mikroskopických nanorobotů. A nechybí ani názor, že to jsou živé mikroorganismy, možná právě ona stínová biosféra, o níž mluví Davies.

Na pomezí vědy a náboženství pak je tvrzení, že celý pozemský život představuje produkt mimozemské civilizace - byl sem prý vysazen, aby směřoval k cílům, které dnes ještě ani nedokážeme dohlédnout.

Kontakt

V kultovním sci-fi filmu podle Saganova románu o hledání mimozemšťanů hrála hlavní roli Jodie Foster.

foto: ProfimEdia

Poselství

Pozlacená deska na palubě americké kosmické sondy Voyager nese zprávu o naší civilizaci.

foto: NASA

Ucho vesmíru

Radioteleskop v portorickém Arecibu hledá inteligentní signály.

foto: arecibo observatory

Arzenové bakterie

Unikátní bakterie se od běžných liší tím, že místo fosforu obsahují jedovatý arzen.

foto:reuters

Stopy z vesmíru

Podle fyzika a spisovatele Paula Daviese by i tak nějak mohla vypadat díla mimo-zemšťanů v naší sluneční soustavě: umělé konstrukce vytvořené z asteroidů.

foto: Jan A. Novák

Související

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každé pondělí ráno najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru