Podle International Labor Organization syndrom vyhoření ohrožuje okolo 10 procent evropské a severoamerické populace.

Ohrožuje zejména duševně pracující, kteří se nacházejí ve stavu permanentního stresu, pracují pod tlakem a s vysokým pocitem zodpovědnosti.

Projevuje se emoční vyčerpaností, ztrátou pracovního nadšení a zájmu, úzkostí a dalšími neurotickými příznaky, sociální fobií a chronickou únavou. K dalším projevům patří poruchy spánku, zažívací problémy, sexuální dysfunkce nebo sklon k užívání návykových látek. Může být rozbuškou vážných zdravotních problémů, například kardiovaskulárních chorob, chronických zánětů nebo cukrovky.

"Domníváme se, že práce v podmínkách stresu ovlivňuje hladinu kortizolu - hormonu vylučovaného kůrou nadledvin, " uvádějí Sonia Lupienová a Robert-Paul Juster z University of Montreal. "Sledování jeho obsahu v tělesných tekutinách proto může čas varovat před blížícím se zhroucením známým jako syndrom vyhoření. Vysoká hladina v krvi je stejně špatná, jako hladina nízká."

Dominový efekt

Obsah kortizolu v krvi se mění v průběhu dne, ale také podle psychické zátěže. Jeho nejvyšší produkce je do 9. hodiny ráno, nejméně ho je mezi usínáním a půlnocí. Nedostatek tohoto hormonu způsobuje nízký krevní tlak, slabost a hypoglykemii, přebytek zvýšený krevní tlak, aterosklerózu, předrážděnost, sníženou imunitu a někdy i vážné duševní poruchy.

"Chronický stres a z toho vyplývající nerovnováha produkce kortizolu může způsobit dominový efekt," upozorňují kanadští vědci. "Na konci tohoto procesu může být cukrovka, srdečně-cévní onemocnění, poruchy imunity nebo závažné psychické problémy."

Sonia Lupienová a Robert-Paul Juster proto sledovali kolísání hladiny kortizolu u skupiny třiceti pokusných osob středního věku a současně pomocí dotazníků a psychologických testů zjišťovali jejich duševní stav. Na základě toho vypracovali metody, jak analyzovat obsah hormonu v krvi a slinách a zjistit z něj stupeň ohrožení sledované osoby syndromem vyhoření.

"Až dosud jsme neměli k dispozici objektivní kritéria, jak proces vedoucí k syndromu vyhoření sledovat a vyhodnocovat," říkají autoři studie uveřejněné v odborném periodiku Psychoneuroendocrinology. "Pokud prostřednictvím sledování hladiny kortizolu v krvi nebo ve slinách získáme nástroj, který hrozbu prozradí ještě před rozvinutím příznaků, můžeme ohroženým lidem včas pomoci."

Nyní se syndrom vyhoření zjišťuje a léčí především prostřednictvím psychologických metod - osobnostních testů, psychoterapie atd., výsledky však často nejsou příliš uspokojivé. Kanadští vědci věří, že včasné rozpoznání pomocí jejich metody umožní ohroženým lidem zareagovat dřív, než se problém rozvine: změnit pracovní zařazení nebo zaměstnání, přehodnotit priority, získat jiný náhled na svou profesní činnost atd.

Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru