Na jedné straně tyto země omezují dříve poměrně liberální imigrační politiku, na druhé straně stimulují přistěhovalectví lidí s vyšší a střední kvalifikací, které potřebují pro výrobu, vědu i výzkum. Je známo, že Německo hodlá omezit přistěhovalectví lidí bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací z Turecka a balkánských zemí, protože takoví lidé ve vyspělém německém průmyslu těžko nalézají uplatnění. Nejsou zapotřebí, situace je totiž úplně jiná než v 60. a 70. letech.

Absolventi vysokých škol jako taxikáři

Na druhé straně ale v Německu dnes působí desítky tisíc lidí z východní a střední Evropy, kteří jsou kvalifikovaní a umějí německy, podle stávajících zákonů a předpisů spolkových anebo jednotlivých spolkových zemí však nemohou určité profese vykonávat, protože zatím v SRN nejsou uznávány jejich vysokoškolské diplomy. Němečtí národohospodáři poukazují na to, že už nebude možno toto plýtvání talenty dlouho tolerovat. Jsou časté takové situace, kdy absolvent chemické vysoké školy, odborník v IT anebo lékař z východní části Evropy nemůže v Německu pracovat na odpovídajícím místě a živí se jako taxikář jen proto, že Německo nemá s jeho mateřskou zemí uzavřenu dohodu o nostrifikaci vysokoškolských diplomů. Takových příkladů je v Německu několik set tisíc, kdy chybí ve strojírenství a v IT či v nemocnicích tisíce kvalifikovaných pracovníků.

Tlak průmyslových kruhů a vysokých škol na ministerstva spolkových zemí a na Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum roste a lze očekávat, že zákonodárství bude v tomto směru pozměněno.

Bodový systém v zemi javorového listu

K zemím, které jsou nejčastěji cíli přistěhovalců z chudších částí světa, patří Kanada. Ta je známa poskytováním podpory imigrantům. I zde začaly instituce pociťovat rozpor mezi počty přistěhovalců z různých zemí a počty těch, kteří mají vzdělání a kvalifikaci a pro které se najde uplatnění. Do Kanady se vydává mnoho lidí, ale mnoho z nich se vrací zpět, protože vinou nízké (nebo žádné) kvalifikace nebyli schopni se zde uchytit.

Přistěhovalci do Kanady jsou hodnoceni bodovým systémem, který předurčuje pravděpodobnost toho, že zde najdou práci. Jde o 100bodovou stupnici, přičemž dosažení maxima je nesnadné. Kritickou hranici představuje 67 bodů. Kdo jich nedosáhne, udělal by lépe, kdyby odjel zpět. Za ukončené studium se přiznává 20 bodů. Pokud má imigrant za sebou čtyři roky praxe, je to dalších 21 bodů. Za velmi dobrou znalost angličtiny se přičítá až 16 bodů, za optimální věk (19 do 49 let) až deset, za rok působení v Kanadě pět.

Imigranti, kteří neovládají angličtinu, jsou po příchodu do Kanady zařazováni do kursů tohoto jazyka. Pokud chtějí pracovat na manažerských pozicích v průmyslových firmách anebo studovat na školách, musejí samozřejmě v prohlubování znalostí angličtiny pokračovat.

 

Ing. Stanislav Kahuda

Německo hodlá omezit přistěhovalectví lidí bez kvalifikace anebo s nízkou kvalifikací.