Už jen pohled z kanceláře Tima Clarka mluví za vše. Prezident aerolinií Emirates má ze svého okna v centrále firmy na letišti v Dubaji přímý výhled na rozestavěnou odbavovací halu pro letadla Airbus A380, největší dopravní letadla světa.

Obří stavba, která po svém dokončení na konci příštího roku pojme až dvacet těchto strojů, jeho společnost potřebuje jako sůl. Již nyní provozuje patnáct jumbojetů. A dalších 75 letounů má objednáno.

Emirates tak s přehledem zajišťují Airbusu největší odbyt (pro srovnání Lufthansa má objednáno celkem 15 obřích letounů, British Airways 12). I to svědčí o jejich »moci« na trhu.

Společně s dalšími rychle expandujícími aerolinkami Perského zálivu, jako jsou Etihad či Qatar Airways, tak Emirates vytvářejí stále větší tlak na zavedené konkurenty ze západního světa. Vedle civilní přepravy navíc nyní stále více pronikají i do přepravy nákladní.

Pozdvižení na Západě

Koncerny jako Air France-KLM, British Airways či Air Canada bijí na poplach. »Růst aerolinií z Perského zálivu je jednou z největších výzev pro náš hospodářský úspěch,« přiznává v rozhovoru s německým deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung například i Christoph Franz, šéf Lufthansy.

S novými hráči na trhu se zavedené aerolinie podle všeho budou muset naučit žít. Podle názoru expertů totiž vliv aerolinií, jako jsou Emirates, bude nadále růst. V jejich prospěch hovoří silné finanční zázemí a strategická poloha jejich centrálních letišť.

Nástup arabské konkurence byl přitom velmi plíživý. Aerolinie, které patří do skupiny Emirates Group, začaly létat teprve v říjnu 1985 se dvěma pronajatými letadly.

Postupně začaly pronikat i do Evropy, kde zprvu narazily na víceméně otevřenou náruč.

»Díky statusu nováčka a jistého exota jim vlády v Británii, Německu a Itálii relativně velkoryse udělily startovací a přistávací práva,« popisuje situaci magazín Der Spiegel.

Podobně tomu bylo také v Indii či mnoha afrických zemích, jejich vlastní aerolinie byly příliš malé na to, aby pokryly rostoucí poptávku po cestách do zahraničí.

Dnes už Emirates tolik v oblibě nejsou, především u manažerů evropských leteckých společností. Dokládá to právě probíhající diskuse v Německu.

Zde chtějí Emirates proniknout i do dalších měst, především do Berlína a Stuttgartu. Domácí jednička Lufthansa se tomu snaží zabránit. Podle jejího názoru by to nebylo fér. »Emirates již nyní obsluhují čtyři německá letiště, ale my k nim létáme pouze do Dubaje,« tvrdí Franz.

K podobným sporům došlo také loni v Kanadě, kde Emirates chtěly zvýšit počet letů z Toronta a přidat nové destinace Calgary a Vancouver, což se vůbec nelíbilo domácí Air Canada.

Platí to »emír«

Obavy konkurence jsou pochopitelné. Z někdejšího nováčka je dnes koncern s flotilou 153 letadel, létající do více než 100 destinací v 66 zemích světa.

Za poslední účetní rok aerolinie přepravily přes 31 milionů osob a téměř dva miliony tun nákladu. Jejich zisk vzrostl o 51 procent na 1,5 miliardy dolarů při obratu téměř 15 miliard.

Právě finance aerolinií z Perského zálivu jsou konkurenci trnem v oku. Ta jim vytýká neprůhledné hospodaření a nepřímou podporu státu.

»Jsou to monstr aerolinky, které díky podpoře svých vlád mají k dispozici téměř neomezené prostředky,« cituje Spiegel vysoce postaveného manažera jedné evropské letecké společnosti, který nechce být jmenován.

Emirates například ze 100 procent patří dubajské vládě, v Etihadu se zase angažuje vláda emirátu Abu Dhabí.

Clark však státní podporu jednoznačně odmítá. »Pokud mi někdo prokáže, že jsem dostal jen jediné euro subvencí, tak hned příští den ze své funkce odstoupím,« brání se nařčení.

Jisté nepřímé výhody ale popřít nelze. Profitovat arabské aeorlinie mohou například z nižších letištních poplatků či mzdových nákladů.

Posledně jmenované jsou podle studie poradenské společnosti Arthur D. Little dokonce až o třetinu nižší než u konkurence. Velkým plusem také je, že na rozdíl od většiny evropských letišť například v Dubaji neexistuje zákaz nočních letů. Turisté zde mohou přestupovat třeba ve tři hodiny ráno.

Náklady u Emirates jsou ale nízké také díky tomu, že na rozdíl od většiny evropských společností nemají žádnou nákladnou síť spojů na krátkou vzdálenost, prostřednictvím níž by zajišťovaly infrastrukturu ve vlastní zemi. Jejich stroje jsou tak vytížené přes 18 hodin denně. O něčem takovém se konkurentům ze západu může jen zdát.

Strategická poloha

Jednou z hlavních příčin úspěchu Etihadu, Qatar Airways či Emirates je výhodná geografická poloha. Dlouhou dobu byla pro ně hlavním zdrojem obživy přeprava přes Atlantik, ale s nástupem globalizace a ekonomickým rozmachem zemí, jako je Indie nebo Čína, se jejich pozornost přesunula jinam.

»Tam, kam dříve chtěl cestovat jediný člověk, dnes míří desetitisíce lidí. Epicentrum celosvětových dopravních proudů se v 21. století posunulo. A to velmi zásadně a napořád,« míní Clark.

A z tohoto hlediska nyní mají letiště arabských společností velmi strategickou pozici. Jako například Dubaj, která je přesně na trasách mezi jižní Asií a Severní Amerikou, ale také mezi Dálným a Blízkým východem, mezi severní Asií a Afrikou a v neposlední řadě také mezi Evropou a Blízkým východem. Téměř všech světových cílů odsud lze dosáhnout během deseti hodin.

»To samo o sobě již pro Emirates představuje velkou konkurenční výhodu,« míní ve své studii analytici banky Royal Bank of Scotland. »Jejich« letiště jsou podle nich jedním z hlavních pilířů úspěchu Emirates.

Vidět je to i na růstu dubajského terminálu, který je nyní již třetím největším letištěm světa. V prvním čtvrtletí letošního roku zde prošlo na 12,2 milionu cestujících, u stávající jedničky Londýna to bylo 13,9 milionu.

Na rozdíl od Londýna či Frankfurtu, které musejí bojovat doslova o každý nový metr přistávacích drah, ale letiště v Perském zálivu mají místa dostatek a nemají potíže expandovat. V Dubaji se již nyní staví nové letiště Dubai World Central, které se bude rozkládat na ploše 140 kilometrů čtverečních.

Letadla dosyta

Rostoucí poptávky a strategické polohy chtějí nyní arabské společnosti co nejlépe využít. A hlavním nástrojem pro další růst jsou letadla. Emirates, Etihad a Qatar Airways si proto pro příštích deset let objednaly celkem 525 velkoprostorových letadel.

Pro srovnání - u vedoucího evropského tria Air France-KLM, British Airways/Iberia a Lufthansa je to jen 150. »Díky tomu aerolinie z Perského zálivu Evropanům budou moci ubrat podíly na trhu,« řekl pro časopis WirtschaftsWoche analytik Ralf Baron.

A prvotřídní zřejmě i nadále bude servis, který si u arabských aerolinií cestující tolik cení. »Nabízejí vše, co je dobré a drahé,« cituje Spiegel jednoho manažera Lufthansy. »Něco takového v Evropě vůbec není možné,« dodává.

Barbara Bublíková
spolupracovnice redakce


31 milionů osob
přepravily za poslední účetní rok aerolinky Emirates.

Arabské aerolinky expandují. Největším lákadlem jsou hlavně Airbusy A380. Foto: Profimedia.cz

Související