Jan Zadák (47)

Vzdělání: 

V roce 1988 získal titul inženýr na Českém vysokém učení technickém. Na stejné univerzitě získal v roce 1992 doktorát.

Kariéra: 
Po škole začínal ve společnosti Olivetti. 
V roce 1997 nastoupil do Compaq Computer a roku 2001 byl jmenován generálním ředitelem. 
Po sloučení Compaqu a HP zastával funkci ředitele obchodu pro regiony střední a východní Evropy a Blízký východ a Afriku. Od října 2004 postupně povyšoval v divizi technologických řešení pro firmy. 
Od května letošního roku působí jako ředitel a výkonný viceprezident pro celosvětový obchod.

Soukromí: 
Je ženatý, má dvě dcery. 
Hraje golf a rád pije červené víno.

Patří k nejvýznamnější manažerům v globálním byznysu - Čech, jehož jméno však nepatří k nejznámějším. Jan Zadák od letošního května zastává pozici výkonného viceprezidenta pro celosvětový obchod ve společnosti Hewlett-Packard (HP) - firmě, pro niž pracuje více než 300 tisíc lidí.

Dlouho přitom seděl v pražské open office a s handsfree komunikoval se šéfy největších světových poboček firmy. Teprve nedávno získal vlastní kancelář, při osobním setkání ale pochopíte, že radši je mezi lidmi. Téměř každý týden vyráží firemním letadlem do jiné země, aby tam s místními zaměstnanci obcházel nejdůležitější zákazníky.

"Dobrý obchod se od stolu dělat nedá," odráží v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom námitku, že by se obchody daly uzavírat přes internet.

NA ZÁPADĚ PŘEMÝŠLEJÍ JINAK

Na webu kolují videa s vašimi přednáškami. Je na nich slyšet, že vaše angličtina má silný slovanský přízvuk, není to v byznysu problém?

Východoevropan má východoevropský přízvuk, Číňan čínský - a globální ekonomika je obrovsky tolerantní, takže s tím problém nemám. S angličtinou jsem začal relativně pozdě - a čím později začnete, tím hůř se vám podaří přiklonit ji k anglosaskému pojetí - ale to neznamená, že se nesnažím zlepšovat. To musíme dělat všichni a neustále.

Na svoji pozici jste se vypracoval takřka od píky. Je to velký rozdíl řídit pár obchodníků, několik států a několik regionů?

Obrovský. Česká republika je velmi malý trh. V okamžiku, kdy ji opustíte, setkáváte se s věcmi, které jste předtím neviděl, a s nimiž tedy nemůžete mít zkušenost. Už jen západní Evropa je oproti východní velký rozdíl - trh je vyspělejší a zákazníci tam o technologiích přemýšlejí jinak. Když potom přiletíte do zemí, jako je Čína, Brazílie nebo Indie, jsou to zase úplně jiné trhy. Proto je třeba se neustále učit.

Kancelář máte v Praze, sídlo firmy je v Kalifornii. Je důležité, kde fyzicky sedíte?

Z pohledu rodiny samozřejmě ano. Bydlíme kousek za Prahou a mé dvě dcery studují v Praze, mám tu rodiče a spoustu kamarádů a přátel. Se ženou a dcerami jsme to probírali a dáváme přednost České republice.

Dokonce jsem odmítl i některé nabídky na jiné pozice ve firmě, protože bych je nemohl zastávat z Prahy. Ne vždy se mi to daří, ale každý pátek se snažím vracet domů, abych alespoň den dva strávil s rodinou. I když je to nakrátko, pořád mi to stojí za to.

A není problém, že vy jako šéf obchodu jste v Česku a zbytek vedení v Kalifornii?

Pracovat z Kalifornie by možná bylo jednodušší, ale nemyslím si, že je to zásadní problém. HP má velkou část obratu mimo Spojené státy. Jsme globální firma, která působí ve 170 zemích světa. A já nejsem přítelem obchodů řízených od počítačové klávesnice - takže i kdybych byl v Kalifornii, stejně bych cestoval.

Je pro vás obtížné přeladit se při jednání dejme tomu z Američanů na Japonce?

Relativně ano, každá kultura má svá specifika. Třeba v Japonsku se odmítnutí sděluje zcela jinou technikou než

ve Spojených státech. Neřeknete prostě ne, spíše konstruktivně mluvíte o jiných možnostech.

SVĚT NENÍ PERFEKTNÍ

HP je technologická firma. Proč se při jednání se zákazníky více nespoléháte na technologie?

Když se například zástupce velké banky rozhodne pro jednoho strategického IT partnera, je to otázka důvěry. Musíte být schopen se podívat generálnímu řediteli do očí a říct mu: "My vás nezklameme, my to dodáme." Celá řada projektů, které mám na starost, nejsou pouze v kompetenci dané země, ale jsou globální. Někteří zákazníci outsourcují své IT služby do HP poboček ve 140 zemích světa. Často jde o multiregionální projekty. V takových případech je nutné postavit se před zákazníka a slíbit mu, že to nezvoráme.

Kartička Jana Zadáka z HPStane se vám někdy, že zklamete?

Občas se to stane, protože svět není perfektní. Ale když máte se zákazníkem vztah, můžete si s ním sednout a probrat, kde je chyba.

Když se vám nějaký projekt nedaří dodat, většinou to není kvůli jedné věci, neděje se to proto, že by jedna, nebo druhá strana udělala něco špatně. Projekt je týmová spolupráce, která někde selhala, a to selhání je třeba řešit v týmu - to znamená se zákazníkem.

Šéfujete obchodu ve 170 zemích, máte ještě čas sám prodávat?

V podstatě každý týden trávím tři dny u zákazníků v jednotlivých zemích. Minulý týden jsem byl v Brazílii a tam jsem absolvoval jednu schůzku se zákazníky za druhou. Samozřejmě jsem se setkal i se zaměstnanci místní pobočky a udělal nějaké rozhovory, ale 70 procent času jsem strávil u zákazníků.

BUDEME SVĚDKY REVOLUCE

Máte představu o tom, co budete v HP, pokud tam tedy setrváte, prodávat za nějakých 10 let?

Lehká předzvěst toho, co se bude dít, je dnešní vývoj mobilních technologií. Operátoři zatím nenabízejí připojení se spolehlivostí a rychlostí, která by dávala pocit, že jste skutečně on-line. To se ale velmi brzy změní. Každá země má trochu jiný přístup ke kmitočtovému spektru, ale sítě čtvrté generace budou přicházet velmi rychle. Wi-fi hotspoty zároveň vytvoří to, čemu já říkám seamless experience (bezešvá zkušenost - pozn. red.) - prostě půjdete po Václaváku a budete pořád on-line. To přinese úplně jiné možnosti využívání IT služeb.

Jaká změna bude podle vás nejpodstatnější?

Možná to bude změna způsobu přemýšlení o IT. Dnes přemýšlíme o nulách a jedničkách - o strukturovaných datech - skladové zásoby, faktury... V budoucnu však půjde o videozprávy či e-maily - tedy o nestrukturovaná data. To je 85 procent všech dat na světě. Dnes se jimi firmy ale teprve začínají zaobírat - za 10 let budou způsoby práce s těmito daty mnohem vyvinutější. Například bude možné vyhodnotit bonitu klienta už ve chvíli, kdy s ním hovoří pracovník call centra banky - podle způsobu jeho komunikace a tónu hlasu. Už za pět let budou díky technologiím možnosti řízení rizik někde jinde. V průběhu příštích deseti let budeme svědky revoluce.


Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 22. prosince, nebo pod odkazem níže:
Nejmocnější Čech v globálním byznysu - čtěte ZDE

banner 2

Související