Jaká je dnešní doba? Rychlá, informační, internetová, ale i bezbřehá, denervující, povrchní nebo mytická. Určitě ano. Stejně tak žijeme v době, kdy je “in” věřit, že technologické inovace vyřeší všechny naše problémy. Když se ale jen zběžně zamyslíme, nedá nám příliš práce zjistit, že valná část problémů moderních společností má povahu sociální, kulturní, náboženskou, jazykovou a kdovíjakou ještě. Vesměs jde tedy o hluboké společenské procesy. Pomohou nám zde zejména inovace? Zčásti ano, ale jistě ne zcela.

Zároveň je naše doba plnohodnotnou dcerou své minulosti. Společensko-vědní obory dnes – přes veškerou negativní “reklamu” motivovanou finančními úsporami a oborovou nevraživostí – nejsou ani zdaleka zahleděné samy do sebe. Již ze své podstaty hledají na základě uzavřených historických procesů a jejich detailní analýzy odpovědi na otázky, které nabývají stále vice na významu a závažnosti.

Jako archeolog a egyptolog, tedy člověk, který se dnes a denně již přes dvacet let setkává s osudy a procesy, kterými kdysi slavné civilizace procházely, se domnívám, že je v našem zájmu se na chvíli zastavit a bez politicky excitované atmosféry si ujasnit, jaká naše doba vlastně je. Všechny civilizace této planety si totiž myslely, že svůj vrchol nikdy neopustí. Ze své zkušenosti s dobami dávno i nedávno zmizelými vím, že až tak úplně jiní nejsme.

Ať již jsme zastánci cyklického nebo lineárního vývoje, je složité obecné vývojové zákonitosti popřít. A naše minulost, v mém konkrétním případě stadium civilizačních kolapsů a egyptologie, kde se shodou okolností snoubí všechny druhy záznamů o činnosti člověka na této planetě, může být docela inspirativní. Navíc mám to štěstí, že se tato data nedají popřít, zničit či zmanipulovat. Proto si myslím, že archeologie a historie, pokud jsou dobře vedené, jsou strategickými obory pro 21. století. Jistě, také chybují, ale jejich potenciál v odkrývání našich kořenů a naší povahy je velký. Jen ho nejsme zvyklí využívat. Možná i v tom se skrývá inspirace historie civilizací naší planety.

 

Miroslav Bárta je egyptolog, zabývá se vztahem člověka a krajiny ve starověku a také vývojem a kolapsem komplexních společností.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek?
Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.