Energetická návratnost je poměr mezi vloženou a získanou energií. Obvykle se zkracuje jako EROEI, tedy „energy returned on energy invested“. Je to vlastně číslo, které nám udává, kolik energie stojí získání energie. V posledním desetiletí se tento poměr zlepšil jenom u uhlí – byla otevřena nová obrovská ložiska a také samotné uhlí se využívá s vyšší účinností. Společenské či ekonomické dopady poklesu či růstu energetické návratnosti (někdy rovněž hovoříme o čistém energetickém zisku) jsou značné. Pokud musíme část energie investovat do získání této energie, pak zbývá méně prostředků na „zbytečné“ energetické výdaje jako je třeba Národní divadlo nebo zoologická zahrada.

Někdy rovněž používáme zlomek, ve kterém jsou náklady na energetiku vydělené výší hrubého domácího produktu. V roce 2011 jsme za plyn a ropu vydali celkem 100 miliard Kč. Je-li tento poměr kolem 5 %, pak ekonomiky rostou, pokud je mezi 10-15 %, pak historicky dochází k recesi. To je bez ohledu na průběh současné ekonomické krize „náš“ případ. Znamená to, že pokud dál porostou ceny energií při stagnujícím HDP, tak se nebezpečí recese bude dál zvyšovat, a to bez ohledu na investiční pobídky a ekonomické nástroje.

Rozsah tohoto příspěvku neumožňuje hlubší analýzu, ale můžeme si uvést několik základních čísel ropného průmyslu. Globální energetická návratnost u ropy byla ještě v roce 1995 30:1, tedy s nákladem jeden barel bylo možné vytěžit 30 barelů. Během dalších víc jak deseti let však návratnost pro ropu klesla na 1:18. Pokud se podíváme na toto číslo hlouběji, nejprve nás zaujme téměř šokující poměr úspěšnosti ropného průzkumu. V roce 1919, kdy ropy bylo hodně a vrty hluboké pár desítek metrů, byla návratnost kolem 1:1000, tedy ložisko ropy bylo možné nalézt skoro zadarmo. Dnes jsou vrty hluboké několik km a nová ložiska nejčastěji leží na mořském šelfu. Současná prospekční návratnost je 1:5. Celkově se u ropy dá říct, že nalézt, vytěžit a transportovat ropu stojí dnes mnohem víc než před pouhými deseti lety a tento trend je pravděpodobně nevratný.

Zdroj (open source): Lambert J. et al. (2012): EROI of Global Energy Resources. 1-45 pp. Report DFID-59717.


Václav Cílek je exkluzivním spolupracovníkem týdeníku Respekt.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se