Pokud se bojíme, že ropa v horizontu několika desetiletí dojde a ještě mnohem dříve začne těžba zaostávat za poptávkou, proč nesáhnout řasám, bakteriím nebo houbám do genů a neproměnit je v živé továrny produkující ropu novou? Není to snadné, ale investice do takového výzkumu mají větší smysl než podpora stávajících biopaliv.

Spalovat v motorech místo fosilních paliv vzniklých před miliony let organické látky vyrobené současnými organismy zní jako dobrý nápad, protože do atmosféry se tak (alespoň teoreticky) uvolní pouze tolik oxidu uhličitého, kolik se ho na tvorbu těchto organických látek spotřebuje. A navíc se jedná o obnovitelný zdroj energie. Biopaliva ale nemají nejlepší pověst. V extrémních případech se na výrobu jednoho litru spotřebuje více než litr konvenčních fosilních paliv. Především v mírném pásmu jsou energetické náklady spojené s výrobou hnojiv, obděláváním půdy, sklizní a zpracováním energetických plodin obrovské, takže sen o „uhlíkově neutrální“ technologii, která by spalováním uvolňovala do atmosféry jen tolik oxidu uhličitého, kolik si ho předtím prostřednictvím fotosyntézy vezme, se rozplývá. 

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se