Norští vědci objevili na mořském dně u souostroví Svalbard zhruba 1500 kilometrů dlouhý řetězec sopek. Podmořské vulkanické pohoří je plné neznámých živočišných druhů a mohlo by se stát unikátní přírodní rezervací.

Je tam prý ale také nerostné bohatství v předpokládané hodnotě miliard norských korun, informoval deník Bergens Tidende. Sopky, které se tyčí pouhých 20 metrů pod mořskou hladinou, se táhnou Grónským mořem od ostrova Jan Mayen severně do oblasti mezi Svalbardem a Grónskem.

Objev učinili před pár týdny experti z univerzity v Bergenu a ve čtvrtek ho oznámili norskému ministrovi životního prostředí Baardu Vegaru Solhjellovi.

"Setkává se zde 1200 stupňů Celsia horké magma s ledově studenou vodou. Některé z vulkánů jsou činné a jejich erupce jsou patrné. Jiné jsou již vyhaslé a obsahují množství kovů," upozornil profesor Rolf Birger Pedersen z univerzity v Bergenu.

Kovy, které se v lokalitě podle předpokladů nacházejí, mohou mít hodnotu miliard norských korun, domnívají se vědci. Jedná se mimo jiné o železo, zinek a měď. Zatím však není jasné, zda bude možné je těžit, a to s ohledem na dostupné technologie, právní i ekologické aspekty.

Norská televize TV2 uvedla, že oblast, která se nazývá Lokeslottet (hrad boha ohně Lokiho), je předmětem výzkumu od roku 1997.

Přistání člověka na Měsíci

V místě, které bylo dosud na mapě bílou skvrnou, našli prý experti stovky sopek, horké prameny a 50 nových živočišných druhů, převážně mikroorganismů žijících v extrémních podmínkách bez slunečního svitu. Využít je lze v lékařském výzkumu.

Norský tisk píše o objevu v superlativech. Rektor bergenské univerzity Dag Rune Olsen ho přirovnal k přistání člověka na Měsíci. Ministr Solhjell zase prohlásil, že jako dítě byl zaujat mýtem Atlantidy, a "toto k němu nemá daleko".

"Víme již dlouho, že na Islandu jsou aktivní sopky a horké prameny, doposud jsme však byli přesvědčeni, že v Norsku nic takového nemáme. Máme, ale to vše leží pod vodou," prohlásil Olsen.