Výkon počítačů roste tak rychle, že jsme si jejich neustálé zdokonalování zvykli považovat za samozřejmost. Jenomže konec pohádky se blíží, a pokud něco nepodnikneme, měli bychom se pomalu chystat na období stagnace. Ale podnikáme toho docela dost. Včetně pokusů vystoupat po svazích křemíkového údolí do mnohem pestřejší krajiny, v níž existují tranzistory z uhlíku či magnetických polovodičů místo křemíku, laserové pulsy místo elektrického proudu a molekuly DNA místo elektronické paměti.

Posádka Apolla 11 si při letu na Měsíc v roce 1969 musela vystačit s palubním počítačem disponujícím pamětí asi 64 kB a frekvencí 1,024 Mhz. Chytré telefony, které dnes nosíme po kapsách coby spotřební zboží za pár tisícovek, mají výkon o tři řády vyšší. A počítač, na jehož práci závisel Armstrongův, Aldrinův a Collinsův život, dnes lze v kapesním zařízení emulovat stejně snadno jako starověký abakus:

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se