EKONOM: Mělo by se programování stát součástí základního vzdělání dětí?

Říkáme jim "digitální domorodci". Ve dvou letech si umějí na tabletu pustit video, v osmi si zvládnou založit účet na Facebooku (a ještě tvrdit, že jim je třináct) a v patnácti trumfnou v používání technologií většinu dospělých. Pro dnešní děti jsou telefony, tablety a počítače běžnými předměty denní potřeby.

Ale jsou opravdu "digitálními domorodci", anebo jen zkušenými uživateli, kteří nevědí, jak technologie ve skutečnosti fungují? Podle průzkumů mezi studenty jsou nejobdivovanějšími firmami Google či Facebook, ale například zájem absolventů středních škol o studium technických oborů ve vyspělých zemích nijak neroste. Ba naopak, spíše setrvale klesá.

Procento patnáctiletých, kteří umějí programovat, je dnes v USA nebo v Evropě zhruba stejné jako v 80. letech. Mnozí proto tvrdí, že pokud mají tzv. vyspělé země udržet svoji konkurenceschopnost, mělo by se to změnit a programování by se mělo zařadit mezi základy gramotnosti, podobně jako čtení či počítání.

To bylo minulý týden jedním z témat Campus Party v londýnské O2 Aréně. Na akci, jejíž tradice vznikla v Jižní Americe a v posledních letech se přesunula také do Evropy, se sjelo kolem tří tisíc těch, kteří programovat umějí. (A mimochodem, výprava z Česka čítající zhruba 300 mladých lidí byla třetí nejpočetnější.)

Během necelý týden trvající akce se zúčastňují přednášek a workshopů, spí ve stanovém městečku a programují. Sami nebo v týmech píší programy a vytvářejí aplikace, například pro mobilní telefony. Vznikly jich zde určitě stovky, desítky najdou dost možná své uživatele a není vyloučeno, že některé budou i komerčně úspěšné. Třeba závratně úspěšné.

Své o tom ví jeden z účastníků, dnes sedmnáctiletý Nick D'Aloisio. Australan narozený v Británii a žijící v londýnském Wimbledonu se ve třinácti nudil ve škole, a tak se začal učit programovat. Zároveň ho napadlo, že by bylo šikovné, kdyby se ve výsledcích vyhledávání třeba na Googlu nezobrazoval jen název či pár vět z nalezeného webu, ale krátké shrnutí celého textu. Tak se pustil do naprogramování aplikace Trimit, která uměla shrnout libovolně dlouhé texty do 1000, 500 nebo 140 znaků dlouhých anotací.

Aplikace zaujala technologické weby jako Mashable či TechCrunch, Nick ji začal prodávat v AppStoru za 0,99 dolaru a z koníčku se stal byznys.