Těžko se hledá obskurnější disciplína, než je moralizování nad úrovní humoru. Nicméně pokud vám to přijde málo, vezměte si jako rukojmí nějakou obecně dojímavou skupinu obyvatel, například děti – ať je dosadíte kamkoli, nemáte co zkazit. Tedy pokud nejste Martin Komárek. Jeho moralizování nad sitkomem Čtvrtá hvězda je především variací na téma: vůbec tomu nerozumím, a proto s tím nesouhlasím.

Mít vlastní vkus je jedna věc a pokoušet se o kritiku je věc druhá. Komárkovi chybí vtip i erudice Kamila Fily a neumí to dotáhnout ani do nonsens bizáru vzteklé hysterie jako Jan Rejžek. Střídá špatně formulované věty, jak je to hrozný, s poukazem na to, co kdyby to (panebože!) viděly děti. V Komárkově světě totiž malí školáci sedí v půl desáté večer u televize a za frenetického povzbuzování svých rodičů jsou nuceni sledovat seriál, kterému beztak nerozumějí a nebaví je, byť by raději spali v posteli přitulení k plyšákovi s motivy krtečka.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se