Konflikt mezi redakcí nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy a většinovým vlastníkem, společností Gazprom-media, je zřejmě zažehnán. Vlastníci stanice přestali trvat na propuštění redaktora, který urazil jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina, a šéfredaktor Alexej Venědiktov slíbil, že redaktorův hlas do půli ledna nezazní v éteru. Tento kompromis prý nepoškodí nezávislou redakční politiku.

Echo Moskvy je jedním z mála ruských médií, které se nebojí otevřeně kritizovat Putinův režim. Právě existence této stanice a její nekonformní názory bývají pro obhájce Kremlu argumentem ve sporech s kritiky ruských poměrů.

Šéfredaktor Venědiktov se před dvěma týdny dostal do konfliktu s hlavním akcionářem poté, co odmítl propustit redaktora, který se dopustil nevhodné poznámky ohledně úmrtí syna šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova. Týž redaktor rovněž vyvolal nevoli ruských úřadů reportáží z doněckého letiště. Venědiktov nevylučoval, že by sám mohl být kvůli sporu vyhozen. Ve středu však jménem redakce nabídl šéfovi Gazprom-media Michailu Lesinovi vykoupení dvoutřetinového podílu; následný čtyřhodinový rozhovor obolu mužů vedl k nalezení východiska.

Generální ředitelka Jekatěrina Pavlovová ve čtvrtek zrušila příkaz o propuštění redaktora Alexandra Pljuščeva, na což Venědiktov odpověděl sdělením, že Pljuščeva odstaví od mikrofonu do 14. ledna příštího roku. Tento kompromis podle Venědiktova nijak neomezuje nezávislost redakce. Lesin zase zrušil na pátek svolané jednání, od kterého šéfredaktor očekával své odvolání.

Pljuščev se mezitím omluvil za svou poznámku v sociální síti, ve které smrt kancléřova syna okomentoval jako "vyšší spravedlnost"; hodnostářův syn byl totiž před lety aktérem nehody, při které zahynula penzistka.

Spor mezi redakcí a hlavním akcionářem měl značný ohlas a komentátoři nejen v Rusku tvrdili, že je prý jen otázkou času, kdy jedna z mála nezávislých rozhlasových stanic umlkne.

Rusko je nízko v žebříčku svobody slova

Na žebříčku svobody tisku renomované mezinárodní organizace Reportéři bez hranic zaujalo Rusko letos až 148. místo ze 180 hodnocených zemí, stejně jako loni. Od předloňského Putinova návratu do Kremlu na třetí prezidentské období kleslo Rusko na žebříčku o šest příček. Organizace Freedom House loni na svém žebříčku svobody slova přisoudila Rusku 176. místo ze 197 zemí.

Činnost médií se snaží Moskva kontrolovat. V zemi byl například nově schválen zákon, který výrazně omezuje možnost zahraniční majetkové účasti v ruských médiích na 20 procent. Zákon začne fungovat 1. ledna 2016. Zahraničním investorům je poskytnuta roční lhůta na to, aby velikost svých podílů upravili podle nových předpisů. Obdobné bariéry prý platí i v řadě západních zemí.

Kreml stále víc omezuje svobodu slova

Podle kritiků jde o další krok Kremlu ve snaze omezit svobodu slova. Obhájci právního předpisu naopak tvrdí, že to je nutné vzhledem k "informační válce", kterou kvůli ukrajinské krizi vede Západ s Ruskem. Omezující opatření se prý dotkne řady předních nezávislých médií, jako jsou listy Vedomosti, Kommersant, Gazeta.ru, The Moscow Times, Ogoňok, ale i ruských verzí časopisů Forbes, Esquire, Cosmopolitan, Men’s Health, Women’s Health, National Geographic, Elle, Marie Claire či Psychologies.

V Rusku podle dostupných údajů působí více než 90 000 médií, včetně 27 000 novin a časopisů a 330 televizních stanic, které nabízejí pestrou škálu pohledů. Podle statistik UNESCO z roku 2005 počtem novinářů Rusko dokonce předstihuje mnohem lidnatější Čínu a Spojené státy. Avšak klíčovou roli v informování tří čtvrtin Rusů sehrávají tři celostátní televize (dvě státní a jedna polostátní), považované však kritiky poměrů shodně za hlásné trouby Kremlu. Podle průzkumů si většina Rusů uvědomuje, že televizní zpravodajství je selektivní a nevyvážené, nicméně jsou s tímto stavem smířeni. Dosah nezávislých či opozičních médií je značně omezený.