Mít tablet nebo chytrý telefon je už standard. Všichni chtějí být neustále on-line a spíše řeší, jak dobrý mají v mobilu fotoaparát nebo displej. To, co je standardní pro jedny, může být ale nedosažitelný luxus pro jiné. Když se Kristina Tsvetanová seznámila na univerzitě v Sofii se svým slepým spolužákem, zjistila, kolik překážek tito lidé v současném světě mají. Nejen informace nebo mapy, ale i velká část mezilidské komunikace se přesunuly z reálného života do on-line prostředí.
Rozhodla se proto vyvinout tablet pro slepé. Začátky byly v jejím rodném Bulharsku ale velmi složité. "Nikdo mi nevěřil. Nevěřili, že nějaké inovace mohou v Bulharsku vůbec vzniknout, navíc aby je vymyslela 18letá holka. A to i přesto, že jsem měla v té době za své úspěchy ve vědě už dvě zlaté medaile Technické univerzity v Sofii," vzpomíná nyní 27letá Tsvetanová, pohledná dívka s bohatými blond vlasy, která jako vědkyně opravdu nevypadá.
Kristina přitom vymyslela unikátní technologii, která dokáže jakýkoliv text, mapy nebo obrázky přenést do Braillova písma. Navíc ne pouze v jednom řádku, jak to zvládají současné přístroje, ale na celé ploše speciální obrazovky. Slepí tak mohou díky jejímu vynálezu nahmatat celou stránku najednou a například "hltat" napínavé knihy daleko rychleji.
Nápad, který může mít obrovský dopad na vzdělanost a sociální začlenění 314 milionů lidí se zrakovým postižením, ale málem zůstal jen v Kristinině hlavě. "Kdybych se narodila ve Spojených státech, tak by to bylo asi daleko jednodušší. V Bulharsku mě všechny úřady odmítaly," vzpomíná Kristina. "Pak jsem ale potkala Slaviho (Slaveva) a Stana (Slaveva), kteří jsou spoluzakladatelé naší firmy, a rozhodli jsme se přesunout do Vídně. Je to město, kde jsou podnikatelé se sociálními projekty daleko více podporovaní," dodává Tsvetanová.
Obavy z toho, že může její nápad a podnikání selhat, Kristinu ale doháněly na každém kroku: "Na začátku jsem se opravdu bála. V té době jsem pracovala už šest let pro velkou mezinárodní firmu, kde jsem byla zvyklá, že velká rozhodnutí za mě dělají jiní," říká Tsvetanová s tím, že se bála jak finančních záležitostí, tak toho, co řekne její okolí. Hlavně pokud by s nápadem neuspěla.
"Nejdůležitější je o svém projektu mluvit a snažit se získat na svou stranu lidi, kteří by mu mohli pomoct," doporučuje Tsvetanová lidem, kteří se stejně, jako dříve ona sama bojí rozjet vlastní podnikání. Právě strach z neúspěchu a následná stigmatizace odrazují od vlastního podnikání v Evropě téměř 40 procent dospělých lidí, kteří o něm uvažují.
Na rozdíl od mnoha evropských projektů ale nemusí díky univerzálnosti svého produktu Tsvetanová řešit velmi fragmentovaný evropský trh. Do Silicon Valley se proto nechystá. Jestli mít centrálu podniku v USA nebo v Evropě, je podle ní jedno: "Důležité je, jestli dokážete zaujmout lidi v technologické komunitě. Já jsem například byla v Silicon Valley dvakrát a lidé tam ví, co Blitab je. Například mezi poradce naší společnosti patří "otec internetu" Vint Cerf, který nyní pracuje pro Google. Ten si náš produkt úplně zamiloval."
Blitab má totiž potenciál mít velký sociální dopad a usnadnit život milionům lidí. "Ty první reakce, když dáme lidem Blitab do rukou, jsou prostě… ty jo! Lidé užasnou. Hned je zajímá, jak to funguje, chtějí Blitab otestovat, přečíst si na něm první knihu," popisuje Tsvetanová, která doufá, že poslední testy odolnosti výrobku dopadnou dobře a bude moct Blitab uvést na trh už na konci letošního roku.
