Zaměstnavatelé čím dál častěji vycházejí ženám vstříc a umožňují jim brzký návrat z mateřských dovolených. Ženy se rovněž hojněji objevují ve vrcholových pozicích a v představenstvech firem přestávají být obklopené samými muži. Na tom se shodly u Kulatého stolu HN tři vrcholové manažerky: výkonná ředitelka Kiwi.com Lucie Brešová, bývalá generální ředitelka firmy GlaxoSmithKline Monika Horníková a senior HR manažerka Moneta Money Bank Alena Patrovská.

Setkání zorganizoval mediální dům Economia v rámci ankety Top ženy Česka. Zájemci mohou inspirativní ženy ze svého okolí přihlašovat na adrese www.topzenyceska.cz do tohoto pátku.

Monika Horníková se v polovině 90. let stala výkonnou ředitelkou bratislavské pobočky mezinárodní farmaceutické firmy. Tehdy byly ženy na vysokých pozicích v byznysu ojedinělé.

Kulatý stůl HN: O proměnách pozice žen ve firmách diskutovaly výkonná ředitelka Kiwi.com Lucie Brešová, Monika Horníková, bývalá generální ředitelka GSK, a Alena Patrovská, senior HR manažerka Moneta Money Bank, která je generálním partnerem projektu Top ženy Česka. Debatu moderovala redaktorka HN Lucie Hrdličková.

"Zažívala jsem pocit samoty, se kterým se dnes mladé manažerky nesetkávají," míní Horníková, která z farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline odešla na konci loňského roku.

Volba mezi rodinou a kariérou už není radikální

HR manažerka Moneta Money Bank Alena Patrovská dříve pracovala v oděvní skupině Vanity Fair Corporation, která vlastní značky jako Vans nebo Wrangler. Měla na starosti 12 trhů, včetně Izraele, Ruska nebo Turecka. I po narození své první dcery každý týden absolvovala několik cest po celém světě. Po třech a půl letech ve firmě se manažerka rozhodla odejít a pracovat v Česku. "Se založením rodiny jsem čekala dlouho, nechtělo se mi udělat radikální volbu mezi kariérou a rodinou. Dnes už je jiná doba a volba už tak radikální není," usmívá se Patrovská.

Ženy nechtějí být na střídačce

V brněnské společnosti prodávající letenky Kiwi.com patří matky ke klíčovým zaměstnancům. "Snažíme se maminkám pomáhat, aby se do firmy mohly brzo vrátit. Kdyby odešly, přišli bychom o klíčové týmové lídry. Rychle rosteme a ony s námi byly od začátku, znají souvislosti a jsou těžko nahraditelné," říká výkonná ředitelka podniku Lucie Brešová.

Sama je matkou čtyřměsíčního syna, který se účastní všech jejích pracovních schůzek a porad. Mohla se rozhodnout, za jak dlouho po porodu se chce do firmy vrátit. "Některé věci jsem úplně předala kolegům, některé projekty jsem jen rozběhla a pak je nechala na ostatních. Se synem chodím do práce, protože nechci být posazená na střídačce po dobu péče o dítě," popisuje vlastní zkušenost výkonná ředitelka.

Alena Patrovská se do zaměstnání po mateřské dovolené vracela dvakrát, pokaždé do odlišné společnosti a v jiné situaci. "Nepochopení přišlo ve druhém případě paradoxně od ženy. Spolupráce mezi mnou jako čerstvou maminkou a tehdejším zaměstnavatelem nebyla dobře nastavená," vysvětluje manažerka, která hledala novou práci jako matka dvouletého dítěte. "To bylo velmi těžké. Nastavit podmínky spolupráce ve firmě, kde vás znají, je úplně jiné než znovu začínat v novém prostředí. Tam vám musí důvěřovat, že mateřství i práci zvládnete," podotýká manažerka.

Podle bývalé šéfky GlaxoSmithKline Horníkové si mnoho manažerů ve společnostech neuvědomuje, že ženy přicházející z mateřských dovolených jsou velmi výkonné. "Čerstvé matky jsou zodpovědné a zaměstnavatelé je nedoceňují," dodává Horníková.

Kulatý stůl: Ženy si o vyšší pozici řeknou až když cítí, že na ni mají

Při kombinování kariéry a péče o děti je podle manažerek důležité nastavit si v práci jasná pravidla. Podle Horníkové ženy často neodhadnou, co práce s dítětem obnáší. "Musí být dostatečně asertivní vůči vedení, zvlášť v korporátním světě, a definovat, odkud kam chtějí s prací zajít a co už nezvládají. Často se ženy dostávají do situací, kde se cítí špatně a nedokážou to dát najevo nebo požádat o pomoc. Možná je za tím nižší sebedůvěra, která jim brání ukázat svou zranitelnost," uvažuje Horníková.

Podle Brešové je klíčem k povýšení vlastní iniciativa. Zájemci o vyšší pozice by podle ní měli přijít s nápady a výsledky své práce, které firmě pomohly. "Takhle u nás všichni zaměstnanci ve vyšších pozicích vyrostli. Jsou iniciativní a své nápady umí realizovat, na nich jsme firmu postavili," míní Brešová. Monika Horníková ženám radí, aby nečekaly na okamžik, kdy si jich někdo všimne. "Taková chvíle nemusí přijít. Není nic špatného na tom, když půjdete za svým nadřízeným," říká.

S tím souhlasí i Alena Patrovská. "Kariéra je odpovědnost každého z nás, nikdo jiný ji v rukou nemá. Váš nadřízený možná neměl čas uvažovat za vás," říká manažerka.

Jak si říct o povýšení, podle ní řeší ženy stejně jako muži, odlišně k tomu přistupují mladí pracovníci. "Ti si o kariérní postup říkají už v začátcích. Při nástupu chtějí vědět, co jim můžeme nabídnout. Ženy si zpravidla o pozici řeknou, až když cítí, že se k ní dopracovaly. Muži si říkají už cestou do kopce, což je v pořádku, jen je to odlišný přístup," uvažuje senior HR manažerka Moneta Money Bank.

Kulatý stůl: Ženy si o vyšší pozici řeknou až když cítí, že na ni mají