Letošní červen znamenal pro Bohdana Škodu konec jedné éry. Nenápadný podnikatel, původní profesí programátor a obchodník s počítači, prodal mediálnímu domu CNC své dítě, přesněji řečeno server Mimibazar.cz.

Internetové tržiště se zbožím pro děti a rodiny, které zároveň fungovalo částečně i jako sociální síť či komunitní server, si vysloužilo specifickou pověst. Mimibazar byl často terčem posměchu, třeba i kvůli svéráznému jazyku uživatelek v diskusích. Ty se titulovaly termíny jako těhulka, snažilka či bydlenka a vesele klevetily o svém mimískovi či manžovi.

Po obchodní stránce byl server nicméně úspěšný. "V době před prodejem jsme měli přes 600 tisíc registrací v Česku a asi 400 tisíc na Slovensku," vypočítává třiačtyřicetiletý Škoda na schůzce v kavárně na předměstí Ostravy, kde s rodinou žije.

Mimibazar.cz patří podle NetMonitoru mezi padesát nejnavštěvovanějších českých webů. A i když částka prodeje nebyla zveřejněna a obě strany o ní loajálně mlčí, kvalifikované odhady uvádějí nižší stovky milionů korun. "Podle našich zkušeností v tomto odvětví odhadujeme, že cena, za kterou by mohla být prodána společnost, jako je Mimibazar, by se pohybovala na úrovni 240 až 360 milionů korun," říká například Petra Spáčilová z týmu fúzí a akvizic poradenské společnosti Deloitte. Poradci v odhadu vycházeli pouze z veřejně dostupných informací, jako je finanční výkonnost či velikost uživatelské základny.

Bazar pro celou rodinu

Cesta k založení komunitního serveru pro maminky začala už v roce 2004. Škoda s partnerkou tehdy čekal narození dcery, ale z porodnice si nakonec odvezli syna Vojtu. Jenže výbavičku už měli dávno nakoupenou. "Hromadilo se nám doma obrovské množství věcí a bylo potřeba s nimi něco dělat," vzpomíná Škoda.

Kritikům se Škoda aktivně bránil. Na posměváčka z YouTube si vzal právníky, část receptů z Mimibazaru rovnou vydal knižně.

Mimibazar tak vznikl přes víkend z momentálního popudu. Od pondělí už server fungoval. Původní myšlenka byla jednoduchá. Většina internetových bazarů tehdy umožňovala popotáhnout za poplatek konkrétní nabídku na prémiové místo. Vzájemné přebíjení dávalo lepší podmínky velkým prodejcům, kteří si mohli dovolit inzeráty opakovaně "topovat", ale poškozovalo drobné prodejce právě typu maminek na rodičovské dovolené. Mimibazar tak v první fázi řadil inzeráty jen podle času vložení. A když později umožnil předplatitelům inzeráty aktualizovat a posunovat je tím na vhodnější umístění, měli na to uživatelé jen omezený počet pokusů. Tím se zachovaly rovné podmínky mezi většími a menšími prodejci.

Server rychle rostl, ač investice do reklamy při spuštění čítaly jen pět tisíc korun. "Měli jsme obrovské štěstí na virální způsob šíření reklamy, uživatelé si o webu zkrátka říkali mezi sebou," vypráví Bohdan Škoda.

Od roku 2007 se tak Mimibazaru začal věnovat na plný úvazek. Kvůli časovému vytížení prodal i podíl v obchodu s výpočetní technikou, který doposud se společníkem provozoval. Získané peníze pak vložil do dalšího rozvoje Mimibazaru. Na jeho financování si ostatně nikdy nevzal půjčku, oáza maminek tak vzkvétala plně z vlastních zdrojů. O provoz webu se ve finále staralo sedm lidí, od zákaznické podpory po programátora.

Mimibazar začal postupně fungovat i jako sociální síť. Přibyly na něm sekce jako diskuse, recepty nebo možnost vkládat osobní fotografie. To sehrálo při práci s cílovou skupinu důležitou roli. "Byla to alternativa k tomu, co je dnes Facebook. Sociální sítě, které by spojovaly maminky, tehdy prostě nebyly," vysvětluje Škoda.

Obchodní model Mimibazaru se tak ustálil na tom, že základní funkce bazaru, diskusní fóra, sdílení fotek či kuchařských receptů, zůstaly zadarmo. Různé prémiové funkce pak nabízelo šest různých vrstev předplatného. Většina příjmů ostatně neplynula z klasické internetové reklamy, která se starala jen zhruba o třetinu tržeb, ale právě z předplatného, na které připadl zbytek obratu. Ten v roce 2015 dosáhl necelých 50 milionů korun, a to při hrubém zisku přibližně sedm milionů korun.

Za Mimibazar třeba proti všem

A kdo tedy byl tou cílovou skupinou, která vytvořila novotvary jako těhulka, příťa či bejbísek? Mimibazar se tituluje jako rodinný server a na bazaru je možné zakoupit nejen dupačky z druhé ruky, ale třeba i použitou pračku. Nebo se na fóru poptat, která střední škola v dané oblasti je pro děti nejvhodnější. Obsah tedy není vysloveně jen "maminkovský". I přesto je podle Škody stále 97 procent uživatelů z řad žen, na muže lze narazit v sítích Mimibazaru jen ojediněle, a to spíše v řadách prodejců.

Diskuse, sdílení fotek a bazar nejen na dupačky udržely na webu i uživatelky, kterým děti odrostly.

Díky komunitním prvkům a širšímu záběru bazaru se na webu podařilo udržet i uživatelky, kterým děti postupně odrůstaly. "I když třeba už nejsou aktivní jako prodejkyně, spousta uživatelek dodnes nemá Facebook a Mimibazar je tak pro ně platforma pro komunikaci," tvrdí Škoda.

Právě svérázné jádro cílové skupiny serveru je i důvodem, proč se Mimibazar stával i častým terčem vtipů. Opřel se do něj ve svém pořadu na televizi Stream například kuchař Roman Vaněk, který kritizoval kvalitu vyvěšených receptů. Nebo youtuber Kovy, autor humorných videí, jehož krátké snímky odebírá přes 600 tisíc uživatelů. Natočil parodické video, kde se vysmívá nejen receptům, ale i fotografiím uživatelek. A to od svérázných domácích výzdob až po dorty v podobě panáčků sestavených z párků, klobás a salámu.

Proti výsměchu kritiků se Škoda vždy tvrdě vymezoval a server i jeho návštěvnice bránil. Recepty na nezdravá jídla jsou podle něj v menšině a hranice, které jídlo je v pořádku a které už ne, prý závisí na každém člověku.

"Rajčatová polévka z kečupu není žádná hitparáda," komentuje Škoda jeden z receptů, který se na serveru reálně objevil. "Ale vy nevíte, proč to daný člověk vařil. Mohou to být finanční důvody, kdy maminka samoživitelka nedostane alimenty a musí vyjít s tisícem korun na jídlo pro dvě děti," vysvětluje.

Zřejmě právě snaha zastat se návštěvnic webu jej vedla i k tomu, že youtuberovi Kovymu zaslal za jeho video předžalobní výzvu kvůli porušení autorských práv. Toho se měl internetový tvůrce dopustit tím, že do videa zakomponoval právě obsah z Mimibazaru. Když však Kovy zareagoval, původní video stáhl a místo něj nahrál upravenou, ale k Mimibazaru stále kritickou verzi, Škoda už konflikt dále neeskaloval. Jméno serveru se jeho zakladatel snažil očistit i pozitivně, a to když na základě receptů z Mimibazaru vydal speciální knižní kuchařku. Ta sice obchodně neuspěla, dostalo se mu však prý satisfakce od některých dřívějších kritiků, kteří uznali, že mezi recepty uživatelů je i řada kvalitních.

Bazar i pro maminky z generace Y

O prodeji Mimibazaru začal Škoda uvažovat už v roce 2013, kdy odcházel tehdejší programátor, tedy klíčový člen týmu. Zájemci o koupi tehdy byli dokonce čtyři, ale i z jednání s tím nejperspektivnějším nakonec sešlo. Zadařilo se až v letošním roce.

"Aby se Mimibazar vyvíjel, potřebuje dostat nový impulz a mít silného partnera," uvádí jeden z hlavních důvodů prodeje Škoda. Patří mezi ně úprava webu tak, aby odpovídal současnému trendu mobilních aplikací či responzivních webů. "Trh se vyvíjí a i bazar potřebuje oslovit mladší uživatele," domnívá se. Změny však musí probíhat postupně, stávající uživatelky jsou často bytostně konzervativní a rozhodit je dokázala i výměna fotografie miminek v maškarním oblečení na záhlaví webu. Je možné, že web bude po úpravě fungovat ze začátku ve dvou verzích.

Mimibazar však Škoda úplně neopustil, i teď v něm vypomáhá jako externí poradce. Vedle toho působí i jako investor. "Neomezuju se na prostředí internetu, dívám se na zajímavé projekty i mimo obor," prozrazuje. Do dalšího podnikatelského záměru, který by ho zaměstnal na plný úvazek, se však zatím nepouští.

Související