Zuzana Kocmaníková je jednou z mála žen ve vrcholovém vedení technologického koncernu IBM. Ve společnosti pracuje 13 let, od dubna letošního roku na pozici generální ředitelky pro Českou a Slovenskou republiku.

Technické předpoklady měla už na gymnáziu, kde maturovala ze strojírenství. Přesto se v roce 1988 rozhodla pro obor cestovního ruchu na Ekonomické fakultě Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici. Na oboru ji lákala pestrá nabídka jazyků v kombinaci s ekonomií a možností cestovat. Po revoluci se jako jeden z pěti prvních slovenských studentů dostala na roční studijní pobyt ve Vídni.

Rakouské zkušenosti

Po absolvování vysoké školy v roce 1992 získala práci v obchodní firmě na Slovensku. Během jednání, kde tlumočila, často přicházela do styku se zástupci zahraničních podniků. Přitom získala kontakt na svého budoucího rakouského zaměstnavatele.

Zuzana Kocmaníková (47)

Pochází z Považské Bystrice. Vystudovala obor cestovního ruchu na Ekonomické fakultě Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici. Mezi její koníčky patří divadlo, turistika, plavání a speciální fitness cvičení TRX.

"Do vídeňské společnosti, která se věnovala obchodu s komoditami, jsem nastoupila v roce 1995," říká Kocmaníková. V Rakousku působila devět let. Během posledních tří se věnovala obchodu s bavlnou, kterou firma pěstovala a dovážela do Evropy ze Střední Asie. Na starosti měla nejdřív prodej a logistiku, později i nákup.

V průběhu těchto let získala potřebnou zkušenost a zároveň si založila vlastní společnost zaměřenou na obchod a tlumočení.

Obchod je všude stejný

V roce 2004 dostala přes kamaráda nabídku práce v IBM. Žádné znalosti z oboru IT neměla, proto poprvé nabídku odmítla. Když se po nějakém čase zopakovala, nechala se přesvědčit a šla na pohovor do evropské centrály amerického koncernu ve Vídni. Po úspěšném pohovoru nastoupila do obchodního oddělení pražské pobočky IBM, kde se věnovala prodeji a péči o státní zákazníky. "Dřív jsem obchodovala s jiným typem komodit a s IT jsem žádnou zkušenost neměla. Princip obchodu je ale všude stejný," popisuje Kocmaníková důvody svého rozhodnutí.

Největší změnu oproti minulému zaměstnání viděla ve velikosti podniku. "Zatímco rozhodnutí v menší firmě byla okamžitá, v korporaci bylo nutné řídit se předpisy," vzpomíná na začátky. Po devíti letech v roce 2014 byla jmenována obchodní ředitelkou pro státní správu. "Role obchodního ředitele v IBM je velmi silná. Vede celou společnost po obchodní stránce," popisuje význam svého povýšení.

Letošní nástup do nejvyšší pozice nevnímá jako velkou změnu. "Je podobná tomu, co jsem dělala předtím. Jako generální ředitelka jsem víc vystavena společenským akcím, to je nejzásadnější rozdíl," shrnuje změnu. V Praze má na starosti několik set zaměstnanců.

Ženám vyhovuje spíše ekonomika

Kocmaníková zažila během svého působení i celosvětovou proměnu IBM, jež se z dodavatele hardwaru proměnilo ve významného poskytovatele analytických řešení či kognitivních technologií jako například internetu věcí.

Součástí pražské centrály je tak i výzkumné středisko. "Fyzická přítomnost výzkumné laboratoře v Praze nám poskytuje možnost vyvíjet produkty na míru. Například od června tu máme díky tomu IBM chatbota v češtině," pochvaluje si přednosti místní pobočky.

V pražské výzkumné laboratoři mají ovšem nedostatek žen. "Vyskytují se spíš na ekonomických pozicích. Podle mého názoru se ženy zbytečně bojí technické stránky," přibližuje možné důvody nízkého zájmu žen o práci v oboru IT. S žádnými předsudky se nicméně ve své branži nesetkala.

To, že je ženou ve skoro výhradně mužském prostředí, vnímá jako výhodu. "V přítomnosti ženy jsou muži galantnější a chovají se slušněji. Nejdou tak tvrdě za svým a víc se snaží dohodnout," popisuje Kocmaníková dopad své přítomnosti v mužském kolektivu. V nové roli chce prohloubit vzájemnou komunikaci týmů a posílit jednotné vystupování vůči klientovi.